JANOVICE

U kuchyně ve válce  

muž, nar. 1893

Dy valka vypukła, tak štyry pory1 kuňi se vyzvały na fořpun2. A jo był f Krakovje jednadvaced dňi. Tyn kuň omarodz’ił, tag mje posłali domu s tymi kuňami. Soford3 dostoł listek a narukovadz’ do Frytku do škoły, a hned do Hołomuca a abrystovany4 a hned do pola do frunte. Joh był5 pravda u kuchyňe, u trynu6, pravda, f Polskeh był, pravda, f Černe Hořeh był, v Italijih był na Pijavje. A ňimocnyh ňebył aňi ros7. A raňenych tež ňebył. Štyry roky f polu! Dale sym mjył dobře. Hładu ňebyło, sme byli u kuchyňe, co? A zabijačka. No to se zabiło. Ňeska by maso do pola dovezli, ale ve valku mus’eli bydło8 voz’ic’, v lec’e9, bo10 to bydło se zasmradz’iło. Tag my toch f polu zabijali. Było tolik, pravda, tolig řezňikuf, to se zabiło a vařiło se. A jes’i11 były... to pras’a, to se vykopała škarpa12 velka, dała se celta, s kotła voda, opařiło se, už były troky. A hnotek13? Był velky smurek14, co? A na smureku sme pravda, ten hnotek, rubało15 se na tym. Do kotła, uš to było dobre.

1 páry, 2 přípřež, 3 hned, 4 vybavený, 5 já jsem byl, 6 trén, zásobovací oddíl, 7 ani jednou, 8 dobytek, 9 v létě, 10 protože, 11 jestliže, 12 jáma, 13 špalek, 14 smrk, 15 sekalo se

Obec Janovice (v Českém jazykovém atlasu bod 827) se nachází 8 km jv. od Frýdku-Místku, její dialekt patří k hornoostravickému typu východní (ostravské) podskupiny slezských nářečí.

Rysy charakteristické pro slezská nářečí:

– přízvuk na přeposlední slabice (v přepisu neznačeno);

– pouze krátké samohlásky: valka, velky, zabijali, dále;

– rozlišení i a y: byli u kuchyňe, velky smurek;

– existence l a ł: valka vypukła, posłali, dała se celta;

– výslovnost pův. skupení m’ě jako mje: tag mje posłali.

Rysy charakteristické pro hornoostravický typ:

– změna pův. á > o: jo był, dostoł, aňi roz;

– úžení é > í (> i): uc’ikli, přiňis, chliv;

– změna samohlásek e, o před nosovými souhláskami v y (i), u: tyn kuň, sym ňimocny, do frunte;

– existence palatalizovaných souhlásek s’, z’, c’, dz’: jes’i, mus’eli voz’ic’, v lec’e, pras’a, zasmradz’iło;

– trojí způsob tvoření tvaru 1. os. sg. i pl. min. času: s pomocným slovesem (sym mjył), pomocí morfému -ch (my toch f polu zabijali, f Polskeh był, ňimocnyh ňebył), pouze s osobními zájmeny bez pomocného slovesa (jo był f Krakovje).

Záznam pořízen v srpnu 1964. Zdroj: Český jazykový atlas. Dodatky, 2011.