Titul tohoto díla napovídá, že navazuje na Encyklopedický slovník češtiny (2002) a cíle, které si kladl. Rozsahem, obsahem a formou jednotlivých hesel i slovníku jako celku jej však přesahuje.

Oběma slovníkům je nepochybně společné to, že i Nový encyklopedický slovník češtiny online se pokouší shrnout a vyložit nejdůležitější otázky struktury, fungování a vývoje češtiny i jejího popisu a všímá si přitom jak její mluvené a psané podoby, tak šíře jejích variet. Tematicky pokrývá všechny hlavní disciplíny jazykovědné bohemistiky, ať už zavedené, nebo nově se formující. Vychází přitom z teoretických koncepcí, které našly ohlas v české i zahraniční bohemistice a slavistice, obrací se však nejen na bohemisty, ale na filology obecně a otevírá se i jiným disciplínám tam, kde se věnuje fenoménům obecným nebo přechodovým, resp. kde v interdisciplinárním přesahu tvůrčím způsobem rozvíjí jejich metody. Slovník se snaží reflektovat, kam v kontextu jazykovědy dospěla domácí i zahraniční jazykovědná bohemistika, jaké relevantní proudy současné lingvistiky přijala a konkretizovala a jaký specifický přínos naopak přinesla jazykovědnému výzkumu ve světě. Hesla předchozího slovníku byla aktualizována a rozšířena, výrazně se zvýšil počet zpracovaných položek (současný slovník obsahuje 1568 hesel vysvětlujících přes 7 000 lingvistických termínů, včetně alternativních názvů), v souladu s rozšiřujícím se poznáním i rozvojem interdisciplinarity vznikly i celé nové „balíčky“ hesel např. z oblasti počítačové lingvistiky, matematické lingvistiky, kognitivní lingvistiky, psycholingvistiky, kontaktové lingvistiky či sociolingvistiky a analýzy diskurzu.

I když se ve slovníku více než v jeho předchůdci reflektují funkce jazyka jako prostředku sociální interakce v nejširším slova smyslu i nové způsoby jeho zpracování, stojí v centru pozornosti i nadále terminologie tradičních lingvistických disciplín popisujících systém jazyka a jeho roviny. S ohledem na českou lingvistickou tradici hraje klíčovou roli strukturalismus Pražské školy a jejích pokračovatelů. Výklady jsou však podle potřeby a možností doplňovány o pohledy (transformační) generativní gramatiky, formální sémantiky či lingvistické pragmatiky nebo jsou z těchto oblastí pro potřeby popisu češtiny vytvořena nová hesla. Nově se objevují také hesla, která představují vlivné teoretické směry ve světové jazykovědě, tedy např. HPSG, LFG, G&B, MP, DM, konstrukční gramatiku, funkční gramatiku, nanosyntax aj. Slovník se tak snaží zachytit současnou pluralitu výkladu jazykových fenoménů a metodologicky obohatit jeho odborně zaměřené uživatele.

Slovník je nicméně určen a otevřen všem zájemcům o češtinu a jazyk, od zainteresovaných laiků po specializované odborníky. Za tímto účelem jsou jednotlivá hesla tam, kde je to smysluplné, koncipována ve dvou úrovních, tj. základní a rozšiřující. Uživatelům slovníku se autoři snaží vyjít vstříc i snahou o srozumitelnost výkladu, důrazem na uvádění dokladů vykládaných jevů i bibliografických odkazů na relevantní specializovanější publikace.

Vzhledem k tomu, že výklad termínů a pojmů je předkládán slovníkovou formou, nelze se zřejmě vyhnout tomu, že zvolený žánr vyvolá představu, že jde o výklad tak či onak normativně „kodifikační“. Slovník, který jeho editoři chápou jako otevřený systém, takovouto ambici rozhodně nemá. Přesto ale editoři už výběrem specialistů pro dané téma i koordinátorů pro dané oblasti měli na mysli potřebu terminologické stabilizace zvláště tam, kde se čeština obohacuje o odborné termíny např. z angličtiny.

Slovník vychází ve dvou podobách: jako kniha (P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová (eds.) Nový encyklopedický slovník češtiny A-M, Praha: NLN, 2016, ISBN 978-80-7422-481-2; P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová (eds.) Nový encyklopedický slovník češtiny N-Ž, Praha: NLN, 2016, ISBN 978-80-7422-482-9. Celá publikace má ISBN 978-80-7422-480-5.) a jako tato internetová příručka. Podstatné je právě zpřístupnění elektronické verze slovníku na internetu, které reaguje na proměnu způsobů šíření a přijímání vědeckých poznatků v zainteresované kulturní veřejnosti i mezi studenty bohemistiky, k nimž se slovník obrací zvláště adresně. Elektronická verze nabízí uživatelsky přívětivé prostředí pro efektivní vyhledávání informací a je navíc vybavena přístupem k doplňujícím audiovizuálním datům.

Slovník vznikl v Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s Bohemikem při Ústavu slavistiky na univerzitě v Řezně; elektronickou verzi vytvořil tým Centra zpracování přirozeného jazyka Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. S ohledem na postupující disciplinární i metodologickou specializaci je slovník ještě výrazněji nežli jeho předchůdce kolektivním dílem. Na jeho přípravě se podílelo 191 autorů, z toho  přes 40 renomovaných zahraničních jazykovědců z Německa, Rakouska, Švýcarska, Polska, Ruska, Velké Británie, USA, Francie, Itálie, Norska, Švédska či Belgie.

Vznik slovníku umožnila Grantová agentura České republiky udělením grantu č. P406/11/0294 Nový encyklopedický slovník češtiny online (ENC-Czech online) P. Karlíkovi, který se stal i hlavním řešitelem projektu. Za udělení grantu jí patří náš dík. Nemenší dík ale patří také všem kolegům, kteří se tak či onak podíleli na vzniku tohoto díla: autorům hesel, koordinátorům pro jednotlivé oblasti (A. Bičanovi za fonologii a fonetiku, F.  Čermákovi za frazeologii a korpusovou lingvistiku, M. Dočekalovi za sémantiku, M. Fidlerové za kognitivní lingvistiku, Z. Hladké za lexikologii a lexikografii, J. Hoffmannové za textovou lingvistiku, H. Karlíkové za etymologii a slavistiku, P. Koskovi za diachronní lingvistiku, M. Krčmové za stylistiku a jazykovou kulturu, I. Nebeské za psycholingvistiku a neurolingvistiku, J. Nekvapilovi za sociolingvistiku a analýzu diskurzu, K. Osolsobě za morfologii a slovotvorbu, Z. Palkové za fonologii, V. Petkevičovi za matematickou lingvistiku a počítačovou lingvistiku, O. Sládkovi za literární vědu, O. Šefčíkovi za grafémiku a M. Zikové za morfonologii). A. Horákovi, A. Rambouskovi a jejich týmu děkujeme za zpracování elektronické verze, v níž spolu s kategorizací hesel došlo také k prolnutí zmíněných koordinovaných oblastí. Dále děkujeme oběma recenzentům J. Tomanovi a K. Olivovi za posouzení celého rozsáhlého a tematicky různorodého slovníku. V neposlední řadě náš dík patří také studentům a studentkám, kteří se výrazně podíleli na technických a editačních pracích, zvláště F. Försterovi v počáteční a A. Frnochové a L. Janků v závěrečné fázi přípravy slovníku.

Petr Karlík – Marek Nekula – Jana Pleskalová