Významová změna, při níž se ↗konkrétum stává ↗abstraktem, zpravidla na základě metafory: (prašná) cesta → cesta (k úspěchu), jádro (ořechu) → jádro (problému). A. je častá např. při tvorbě termínů: (zorané) pole → (lexikální) pole, frekventovaná je též při vzniku frazémů: brouk (v trávě) → brouk (v hlavě). Nejčastěji se o a. hovoří u subst., podobným procesem však mohou procházet i jiné ↗autosémantické slovní druhy: hořký (čaj) → hořký (nevděk), spolknout (prášek) → spolknout (urážku). V rámci ↗synsémantických slovních druhů srov. přechod (konkrétního) lokalizačního významu předložek k (abstraktnímu) významu temporálnímu: v (lese) → v (poledne). Opačnou významovou změnou je ↗konkretizace.