Termín objevující se v gramatice při popisu různých jevů, jejichž společnou vlastností je to, že v sémantice slovesa obsahují rys zasaženost participantu události. Rys a. se využívá zejm. (a) při popisu argumentové struktury slovesa, zvl. pro rozlišení toho, který argument je patient a který theme, zejm. v intuitivních definicích sémantických rolí (např. ✍Fillmore, 1968; ✍Dowty, 1991, aj.), jiní to nerozlišují (např. ✍Marantz, 1993); (b) při analýze vidu/aspektu, zvl. při derivaci ↗telicity (např. ✍Tenny(ová), 1994, ✍Krifka, 1998, aj.); (c) při popisu syntaktických typů sloves, zvl. při derivaci ↗sloves tranzitivních (klasická práce je ✍Hopper & Thompson(ová), 1980; ✍Testelec, 1998). A. se dále často využívá jako sémantický rys omezení pasivizovatelnosti (v rámci nominální fráze už ✍Anderson(ová), 1979, v rámci věty ✍Jaeggli, 1986; u nás ✍Karlík, 2012). Č. klasická gramatika už dávno (např. už ✍Mathesius, 1961) používala termín verbum afficiendi, když se intuitivně pokoušela o sémantickou klasifikaci přímého předmětu (rozlišují se verba efficiendi, která mají předmět vytvořený n. zlikvidovaný dějem (postavit dům, zbourat dům) a verba afficiendi, která mají předmět zasažený, tj. předmět, který existuje nezávisle na ději vyjádřeném slovesem a tímto dějem mění své vlastnosti (opravit dům); viz ✍SČ, 1998; viz také ↗verbum efficiendi.

Autoři se shodují na tom, že a. se u různých sémantických tříd sloves projevuje různě a že a. má různé stupně, přičemž vlivné práce rozlišují aspoň tyto:

(a) událost, jejímž výsledkem je změna stavu objektu, a to taková, že objekt mění své pozorovatelné vlastnosti (čistit šaty, natírat plot, vařit maso …), n. taková, že objekt se změní na jiný objekt (porcovat kapra, proměnit vodu ve víno); (b) událost, jejímž výsledkem je změna lokalizace objektu (postavit vázu k oknu, přinést růže, poslat růže Evě) n. polohy objektu (postavit vázu), (c) událost, jejíž součástí je kontakt objektu bez změny jeho vlastností (milovat Evu, kopnout Pavla, chválit Pavla), (d) událost, jejímž výsledkem je vznik/zánik objektu (vymazat článek, sníst hrušku, namalovat obraz); výčet není exhaustivní. Společnou vlastností sloves skupin (a)–(d) je to, že mají přímý objekt a že, jsou-li tranzitivní n. ditranzitivní, dovolují pasivizaci, existuje tedy syntaktický důvod pro a.

Někteří autoři nadto z hierarchie a. vyvozují závěr, že je výhodné n. nutné rozlišovat přímý objekt s rolí patiens (typicky slovesa typu (a)) a theme (typicky slovesa typu (b)), viz ↗sémantická role. Ještě jinak pracuje s pojmem zasaženosti ✍Marantz (1993), který rozlišuje zasažené objekty generované uvnitř VP a vně VP. Argumenty zasažené dějem vyjádřeným verbální frází VP jsou generované ve specifikátoru verbální hlavy, kterou nazývá jako APPL (pozdější lehké v_Appl), viz ↗aplikativum. Tyto argumenty, nazývané jako affected objects, jsou na škále zasaženosti (affectedness flow) nejvýše (tzn. časově nejdále); z pohledu sémantických rolí jde např. o benefaktivy, malefaktivy a zcizitelné vlastníky (alienable possessors). Z této analýzy vychází také ✍Dvořák(ová) (2010) ve své analýze českých ↗ditranzitiv, když nazývá theta roli argumentů generovaných ve Spec,v_Appl jako Affected; viz též ✍Bosse(ová) & Bruening ad. (2012). Ti dokonce postulují verbální hlavu Affect, která může být generována buď pod n. nad hlavou Voice (viz ↗externí argument) a která uvádí do struktury čtyři sémantické typy argumentů: externího posesora, benefaktiv, držitele postoje a zasaženého proživatele. Je důležité si uvědomit, že zasaženost takto generovaných argumentů není jejich definičním kritériem – zasažené jsou i argumenty generované uvnitř VP. Rozdíl je podle ✍Marantze (1993:144) v tom, že k zasažení argumentů s rolí místa, nástroje n. nezcizitelného vlastníka (inalienable possessor) dochází zároveň s dějem, při kterém je zasažen argument s rolí theme, zatímco zasažení argumentů ve Spec,v_Appl odpovídá samostatnému ději.

Již tento krátký přehled ukazuje, že se s pojmem a. v lingvistice pracuje poměrně volně a jeho přesné vymezení velmi závisí na konkrétní teorii.

O sémantických důvodech a., zvl. při derivaci ↗telicity, viz ✍Beavers (2011). Viz také ↗předmět.