Termín klasické (a školní především) gramatiky, jímž se označuje nezáměrná změna očekávané syntaktické struktury věty, která vede ke gramatické nesprávnosti věty n. souvětí. Klasické příklady jsou typu: Člověk, když nedává pozor, hned ho někdo okrade (Správně např.: Člověk, když nedává pozor, hned se stane obětí krádeže), n. v různých mluvnicích opakovaný příklad Chlapci ráno, když šli do školy, byla jim zima. A. je typický jev neformálního mluveného diskurzu. Vzniká v důsledku toho, že komunikační partneři jednají bez přípravy a bez kontroly toho, co říkají, často ve spěchu a s emocemi, takže „ztrácejí“ výpovědní perspektivu. V psaném textu je a. pokládán za chybu.

A. může být využit jako řečnická figura: v diskurzu může sloužit pro charakteristiku jeho bezprostřednosti, napjaté atmosféry apod., n. jako jazykový ukazatel nízkého sociálního postavení mluvící postavy. Viz také jiná nemotivovaná porušení správné gramatické struktury věty ↗atrakce, ↗apoziopeze, ↗kontaminace, ↗zeugma.