Negenerovatelná odchylka od jaz. pravidel různého druhu založených na ↗analogii. A. je v různém stupni a druhu všudypřítomná zejména ve ↗frazeologii a idiomatice, jejímž je konstitutivním rysem. Ve frazeologii je a. chápána v synchronním pohledu jako nepravidelná povaha n. realizace syntagmatického, paradigmatického n. transformačního vztahu v systému, popř. i textu, která je vnímána jako podle běžných pravidel jinde v jaz. nerealizovaná možnost. Zatímco pravidelné analogické kombinace jsou v jaz. opřeny o sémantická a formální pravidla a umožňují relativně neomezeně tvořit nové a nové kombinace, srov. otevřený + dveře / okno / krabice /… (pravidlo sémantické: věci „otevíratelné“, pravidlo gramatické: slovosled a rodová shoda), anomální frazeologické kombinace jsou vždy jedinečné a omezené (absolutně, někdy na několik málo jasných členů), srov. otevřená hlava (ale už ne jinak, např. *otevřená záda, pokud nejde o odlišný význam ‘rány’). Podobně platí, že lexémy zpravidla tvoří pravidelné třídy (např. pes patří mezi savce, stůl mezi nábytek), kdežto ve frazeologii takové analogické třídy pro komponenty frazémů nenacházíme, a tedy neexistují, srov. definici ↗frazému a idiomu. K řadě druhů a. ve frazeologii a idiomatice patří např. nemožnost určit slovní druh u komponentů hin, duhu, holičkách (srov. být hin, jít k duhu, nechat na holičkách), absence významu u těchto forem (přes někdy zdánlivou, volnou podobnost, ne však totožnost významu s významem slovníkovým), ale též u tvarů otevřená hlava apod., jejichž sémantika se neshoduje se žádným z běžných lexikálních významů. K syntagmatickým a. různého druhu patří např. ležet ladem, malá domů, ale i hodit něco za hlavu ve významu ‘zanedbat, nepostarat se’ (neodpovídající ve stejné funkci a významu ničemu jinému, srov. např. nesmyslné *hodit něco za záda, *mrštit něco před břicho) apod. Velmi výrazně se a. projevuje v gramatických transformacích, srov. např. frazém přirůst někomu k srdci a nemožnost/omezenost transformace, a tedy užití např. v otázce, pasivu, kondicionálu, imperativu či 1. os. sg. i pl. Srov. obdobně vzít do zaječích a nemožnost vytvoření pasiva *bylo vzato do zaječích (tedy a. ve vztahu k běžnému chování vzít), ale i některých dalších kategorií tohoto frazému.