Různé typy přeřeknutí, záměn, nezamýšlených slov n. tvarů a dalších poruch plynulosti řeči, k nimž zcela běžně dochází při spontánní řeči zdravých mluvčích. Nepatří sem chyby vzniklé neznalostí jazyka n. neznalostí správných tvarů ani fyziologické poruchy řeči. ↗Pauzy, zejména ↗hezitační pauzy (formulační), jsou také poruchy plynulosti řeči, za ch.ř. se však nepovažují.

Ch.ř. patří k důležitým prostředkům poznávání procesu ↗produkce řeči (např. ✍Fromkin(ová),, 1973; ✍Dell, 1986; ✍Kess, 1992; ✍Altmann, 1997; ✍Eysenck & Keane, 2008), u normálních mluvčích nejsou náhodné, v poruchách plynulosti řeči byly zaznamenány mnohé pravidelnosti. Soudí se, že ch.ř. vznikají proto, že v mysli mluvčího se aktivuje téměř současně mnoho jaz. elementů spjatých významově, formálně n. zvukově a do nejvyššího stupně aktivace se někdy dostávají též elementy v daný okamžik nevhodné. Někteří badatelé považují ch.ř. za doklad, že produkce řeči neprobíhá jednosměrně, ale mezi úrovněmi tohoto procesu dochází ke zpětné vazbě. Pro angl. jsou vypracovány typologie chyb vycházející z rozsáhlého materiálu (např. http://en.wikiversity.org/wiki/Psycholinguistics/Speech_Errors); ty mohou být východiskem experimentálních výzkumů produkce řeči. Některé typy ch.ř. jsou interpretovány jako doklad konkrétního dílčího procesu, jiné byly zatím pouze registrovány, aniž je zřejmé, jaké mentální procesy se v nich zrcadlí. Mnohé typy ch.ř. svědčí o tom, že mluvčí plánuje dopředu celou výpověď n. její část, jiné dokládají, že gramatická informace je připravena dříve, než mluvčí ukončí výběr konkrétních slov, nebo že mluvčí zvolí dříve pořadí slov než konkrétní slova (viz níže). Pro č. byly zatím shromážděny a ad hoc vyhodnoceny soubory chyb o omezeném rozsahu. Nejobvyklejší typy chyb jsou:

Anticipační chyby vznikají tím, že do stavu nejvyšší aktivace se dostává hláska, morfém n. slovo příliš brzy, v takových konstrukcích je defektní slovo blíže k počátku výpovědi: tvrdalá (místo trvalá) tvrdost; prvotní (m. přírodní) prvky; Májův (m. Máchův) Máj; práce Vašisty (m. Vašici) a Kalisty; s tím se nedělá (m. nedá) nic dělat; fotí vodu (m. rybu) ve vodě.

Chyby z přetrvávání vznikají opačným procesem: hláska, morfém, slovo zůstávají ve stavu nejvyšší aktivace příliš dlouho, defektní je v těchto konstrukcích slovo vzdálenější od počátku: rukama rohama (m. rukama nohama); ve Smetanově síti (m. síni); Matoušovy a Janoušovy (m. Janovy) pašije; do zubů dostal Zubek (m. Buzek).

Chyby vzniklé kontaminací, tj. prolnutím dvou slov: severouhelné (m. severočeské uhelné) doly; firma zvažuje přídaje (m. příjmy a výdaje); každákoli (m. buď každá, n. jakákoli) proměnná; chodili tam s bahnama (m. s botama od bahna); pracovali na úmoru (m. na střeše do úmoru).

Velmi různorodé chyby vznikají záměnami; pozice si vyměňují hlásky: mourec borušový (m. bourec morušový); koncovky: učila se z hodinu na hodiny (m. z hodiny na hodinu); slabiky: demonstrace proti Metelínu (m. Temelínu); přesouvají se předpony: bezpasivní podmětné věty (m. pasivní bezpodmětné); považuju to za netrestné (m. nepovažuju to za trestné).

Velmi pestrý je i vzorek chyb, v nichž dochází k výměně obsazení gramatických pozic: Klíma Jindrová (m. Jindra Klímová); tatarky s hranolkou (m. hranolky s tatarkou); asi nebude auto v místě (m. místo v autě); trefil hlavičku na hřebíček (m. hřebíček na hlavičku); přesvědčila jsem se vás pokusit (m. pokusila jsem se vás přesvědčit); udělala to nechat celé (m. nechala to udělat celé). Slova, která mluvčí zaměnil, jsou blízko sebe a aktuální členění výpovědi zůstává zachováno. Právě tento typ ch.ř. se interpretuje tak, že mluvčí má připravenu gramatickou strukturu věty dříve, než vybere vhodná slova, a to informaci nejen syntaktickou, ale někdy i morfologickou. Dochází také k záměnám na základě významové blízkosti slov ve výpovědi, slovní druh je nezměněn a některé hlásky jsou shodné s cílovým slovem, např. peníze, které se bojují (m. věnují) na válčení; brambory mají tenkou škrabku (m. šlupku); jedli sáčkové pytlíky (m. polívky). Jindy dochází k záměně především na základě formální podobnosti: pravidla silničního pravopisu (m. provozu); to je východní (m. výchozí) situace; skočil mu do řeky (m. do řeči).

Další ch.ř. vznikají hledáním vhodného n. správného pojmenování, jde o tzv. chyby na špičce jazyka (tip of the tongue); svědčí o tom, že mluvčí při produkci řeči operuje s pojmy a slovy odděleně, v jeho mysli je aktivován pojem a na slovo si nemůže vzpomenout, často sám sebe opraví: poslal jsem mu mail, vlastně SMS; kde je ten ta žárovka?

Málokteré ch.ř. jsou snadno interpretovatelné, v některých ch.ř. (i ve výše uvedených příkladech) se důvody mísí. O probíhajícím procesu ↗produkce řeči svědčí i některé syntaktické nepravidelnosti, zejm. ↗anakolut: mluvčí má připravenou syntaktickou strukturu, a teprve když začne výpověď vyslovovat, strukturu změní n. zapomene: já se mu nemůžu konkurovat; podmínkou je objednání pěti knih, z toho dvě anglické.