V počítačové lingvistice se překládá jako „Zdravý rozum“. Rozsáhlý soubor znalostí a zkušeností týkajících se našeho světa. Tyto znalosti jsou bezprostřední, nevědecké, přirozené. V komunikaci lidé předpokládají, že jejich komunikační partner má c.s., a proto zpravidla c.s. nesdělují.

C.s. je fenoménem, který zajímá vědce z mnoha oblastí: filozofie, kognitivní vědy, umělé inteligence i ↗počítačové lingvistiky. Vymezit c.s. je velmi obtížné, protože každý z oborů se na c.s. zaměřuje z jiného důvodu. C.s. bývá popisován jako znalost o tom, jak věci typicky vypadají, reagují apod. Důležitou součástí je taky znalost o identitě věcí, kdy člověk např. pozná podle střepu, že to byla sklenice. ✍Smith (1995) rozlišuje tři dimenze c.s.: proces přirozeného poznání, více či méně koherentní systém nevědecké víry („lidové vědy“) a materiální svět, ke kterému se tato víra vztahuje. ✍Minsky (2006) definuje c.s. jako soubor pojmů a faktů, které většina lidí zná, a také jako odvozovací schopnosti, které lidé mají.

Novodobá historie výzkumu c.s. sahá k fenomenologovi E. Husserlovi, který se na počátku 20. stol. věnoval zkoumání „přirozeného světa“ (Lebenswelt), jenž je protipólem vědecké abstrakce; viz ✍Smith & Smith (eds.) (1995). Husserl ovlivnil filozofy, psychology a kognitivní vědce, kteří popisují c.s. jako reálný (tj. založený na hmotných objektech) a holistický (tj. založený na propojenosti všech „běžných“ pojmů jako tělo, mysl, příčina, změna, svět atd.). Tato propojenost inspirovala výzkum v oblasti počítačové lingvistiky a umělé inteligence, ve kterém se c.s. popisuje pomocí sítí určitých tvrzení o světě n. rámců či scénářů zachycujících určité situace (např. nákup zboží).

V počítačové lingvistice a umělé inteligenci představuje c.s. značný problém při analýze promluvy. Podle ✍Graessera (1981) je poměr explicitní a implicitní informace v textu 1 : 8, z čehož vyplývá, že vytvořit koherentní reprezentaci popisované situace je nemožné bez zdrojů informací typu c.s. Od 80. let 20.  stol. se takové zdroje informací vytvářejí. Mezi nejobsáhlejší patří CyC (viz ✍Lenat & Guha, 1990). Částečně jsou tyto informace přítomny i v jiných zdrojích, např. ↗WordNet.