Modální výrazy jako je nutné, že; je možné, že nebo propoziční postoje jako věřit, doufat, ... dovolují vznik tzv. de dicto × de re dvojznačnosti. V moderní analytické filozofii na tuto dvojznačnost upozornil ✍Quine (1956) a ilustroval ji (v originále anglicky) na větě Ralf věří, že někdo je špión, která může znamenat buď to, že Ralf věří v existenci (alespoň jednoho) špióna, n. že existuje někdo, o kom se Ralf domnívá, že je špión. První čtení bývá označováno jako de dicto (jeho formalizace by přiřadila existenčnímu kvantifikátoru formalizujícímu výraz někdo úzký skopus vůči predikátu propozičního postoje věřit: Ralf věří: ∃x[Špión'(x)]). Druhé čtení bývá označováno jako de re (formálně existenční kvantifikátor má širší skopus než predikát propozičního postoje: ∃x(Ralf věří, že Špión'(x))).

✍Russell (1905) používá rozlišení na primární a sekundární skopus (což odpovídá distinkci de dicto × de re), když argumentuje ve prospěch kvantifikační teorie určitých popisů. Např. věta The present king of France isn't bald je v aktuálním světě v de re interpretaci nepravdivá (∃x[PKF′(x)∧∀y(PKF′(y)→y=x)∧¬Bald′(x)])), zatímco v de dicto interpretaci je pravdivá (¬∃x[PKF′(x)∧∀y(PKF′(y)→y=x)∧Bald′(x)]).

Jazykově se zdá, že pouze singulární určité/neurčité popisy dovolují de dicto / de re dvojznačnost, zatímco plurálové určité popisy umožňují jen de re čtení (srov. ✍Beck(ová), 2001; ✍Gajewski, 2005). Např. věta Ti francouzští králové nejsou holohlaví nedovoluje de dicto čtení, které by bylo pravdivé v případě, že někteří francouzští králové nejsou holohlaví (a někteří jsou: skalární implikatura) – formálně: ¬∀x[KF′(x)→Bald′(x)]  – určitý popis ti francouzští králové formalizovaný jako univerzální kvantifikátor má užší skopus vzhledem k negaci, ale má jen de re čtení: ∀x[KF′(x)→¬Bald′(x)] – určitý popis má širší skopus než negace.

Pro popis de dicto/de re interpretace n-slov v germánských jaz. viz ✍Penka(ová) (2007), ve slovanských jaz. ✍Dočekal (2015): pro č. zřejmě např. platí, že n-slova dovolují jen de dicto čtení: větou Petr nehledá žádné jednorožce lze charakterizovat Petra jako realistického člověka, tj. k její pravdivosti není třeba existenci žádných jednorožců, srov. zcela přijatelné pokračování této věty ... on se drží zdravého rozumu. Naproti tomu striktní ↗NPI výrazy jako ani jeden dovolují jen de re čtení, jak ukazuje nepřijatelnost obdobného pokračování: Petr nehledá ani jednoho jednorožce, ??? on se drží zdravého rozumu.