Ztráta etymologické (viz ↗etymologie) průhlednosti slova, vytržení slova z původního etymologického hnízda a lexikálních souvislostí. Slovo původně motivované (pojmenování popisné) se stává značkovým, etymol. izolovaným, n. se ↗lidovou etymologií dokonce připojuje k jiné slovní rodině (např. č. oslnit nepatří k subst. slunce, ale k adj. slepý). D. napomáhají různé hláskové změny uvnitř derivátů a kompozit. Např. angl. lord je pův. kompozitum s významem ‘strážce chleba’ (< stangl. hlāford < hlāf ‘chléb’ + weard ‘strážce’), n. r. коричневый ‘hnědý’ již není mluvčími spojováno s корица ‘skořice’, v č. dítě došlo ke ztrátě spojení se slovesem ‘sát’ (ie. koř. ⁺dhē‑), u č. umět se subst. um aj.