1. V informatice způsob programování, který vyjadřuje logiku výpočtu, aniž by se přitom specifikoval jeho postup. Deklarativně specifikovaný program může mít různé procedurální interpretace.

2. Ve formální a teoretické lingvistice gramatika, která specifikuje struktury jazyka pomocí podmínek přípustnosti – omezení (constraints). Alternativou je gramatika, která takové struktury vytváří (generuje) pomocí pravidel uplatňovaných v určitém pořadí. Deklarativně specifikovaná gramatika může mít více možností využití, např. pro analýzu i generování. Viz též ↗formální gramatika.