↗Logická spojka, která tvoří složený výrok ze dvou výroků pomocí spojení „[...], právě když [...]“ nebo „[...], tehdy a jen tehdy [...]“. E. je pravdivá v klasickém smyslu (materiální e.), když oba výchozí výroky mají stejnou pravdivostní hodnotu, jinak je nepravdivá. V tomto případě si e. nevynucuje obsahovou souvislost mezi konstituujícími výroky. E. je standardně chápána jako oboustranná ↗implikace (odtud též bikondicionál), a její „kvalita“ je tedy závislá právě na vlastnostech použité implikace. Striktní e. je formulována na základě striktní implikace a je vhodným prostředkem pro analytické definování. Např. výrok Česko leží na sever od Rakouska je striktně ekvivalentní výroku Rakousko leží na jih od Česka, protože ve všech možných stavech věcí, v nichž je pravdivý první výrok, je pravdivý i druhý a naopak. Je-li e. užita při definování korektně, pak se žádá, aby pojem v definiendu byl aplikovatelný na tytéž objekty jako pojem v definiens. Např. pojem bratr je ekvivalentní pojmu mužský sourozenec. Symbolicky e. zapisujeme p ≡ q a čteme „p je ekvivalentní q“.