ELATIV
1. Jazyková forma adjektiv morfologicky homonymní s ↗komparativem, avšak bez gramatického rysu ↗stupňování, a tedy s blokací srovnávací konstrukce: starší žena (elativ) × je starší než já (komparativ); muž tmavší pleti, silnější člověk. Tento absolutní (nepravý) komparativ vyjadřuje modifikaci vlastnosti vyjadřované adjektivem ve smyslu jejího zeslabení (spojení starší žena označuje ženu věkově mladší než spojení stará žena), často s odstínem ↗evaluativnosti; lze ho užít též ve funkci ↗eufemismu (starší žena místo stará žena). S komparativem, a tedy ani s e. nelze ztotožňovat formu ↗indexů zdejší, tamější, včerejší apod. morfologicky homonymní s komparativem adjektiv.
Motivací pro užití tvarů komparativu je patrně porovnání se středem pomyslné stupnice platné pro danou referenční třídu; e. vyjadřuje větší míru vlastnosti než střed této stupnice, ale menší než její pól, do jehož pozice se pak významově posouvá (specifikuje) fundující adj.
Zeslabující, event. zesilující modifikace může být v č. vyjádřena též slovotvornými prostředky: bělavý, nasládlý, přihlouplý; prastarý, převzácný, hypermoderní, veledůležitý, širokánský, kratičký, čisťounký (↗deadjektivní adjektiva) n. lexikálními prostředky: velmi starý, trochu starý (degree words), v klasické gramatice analyzovanými různě (jako částice n. jako příslovce).
Všechny uvedené jaz. prostředky reagují na potřebu omezit přílišnou sémantickou šíři kvalitativních adj., jejichž význam je ve vztahu k měrové stupnici definován pouze překročením průměrné hodnoty ve srovnávané množině, a zároveň naplňují potřebu vyjádřit emocionální hodnocení.
Tvary ↗superlativu interpretaci e. neposkytují. V příkladech typu nejkrásnější léta mého života nejde o blokaci, nýbrž pouze o elipsu srovnávací konstrukce, neboť nevyjádřená část se vyrozumívá z materiálu fráze („ze všech let mého života“). Viz též ↗stupňování.
2. V ugrofinských jaz. pád směru „z místa pryč“.
- Viz Komparativ, Stupňování.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ELATIV (poslední přístup: 23. 11. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka