V koncepci Grepla (např. v ✍SČ, 1998) jeden ze základních prostředků vyjadřování ↗epistémické modality (jistotní modality):

E.p. patří do nadřazené kategorie ↗predikátorů postojových; jsou to jednak postojová slovesa (1a) a (1c), jednak postojové konstrukce sponově‑jmenné (1b). Představují otevřenou množinu výrazů s rozdílným syntaktickým chováním: vím, jsem přesvědčen, věřím, je jisté, není pochyb, je (mi) jasné, je zřejmé; mám za to; předpokládám, mám dojem (pocit), soudím, je pravděpodobné; myslím, tuším, počítám, hádám, domnívám se, připadá (mi), zdá se (mi), je možné; pochybuji, je vyloučeno, … Směřují sem i výrazy další (Sázím se (vsadím se, vsadil bych se), že…; Řekl bych, že….; Vypadá to, že…); často frazémy: Nic bych za to nedal, že…; Dám za to krk, že…; To si piš, že… aj.

Jednotlivé e.p. vyjadřují hodnoty na škále od jistoty (vědění, víry) plné (stoprocentní) až k jistotě takřka nulové (viz ↗epistémická modalita):

(a) plnou jistotu (přesvědčení, víru) o platnosti kladného n. záporného obsahu výpovědi: Ale já vím, že Petr lhal // že by Petr v takovém případě lhal! (hodnota (a) se ve výpovědi zpravidla nijak příznakově neindikuje, i když výpověď implikuje epistémické predikátory vím; věřím, že…);

(b₁) vysoký stupeň přesvědčení o platnosti obsahu kladného n. záporného: Jsem přesvědčen, že Petr lhal // nelhal;

(b₂) vysoký stupeň přesvědčení o neplatnosti obsahu kladného n. záporného: Pochybuji, že Petr lhal // nelhal; event. záporné predikátory typu (b₁): Nejsem přesvědčen, že Petr lhal // nelhal;

(c₁) střední stupeň přesvědčení o platnosti obsahu kladného n. záporného: Myslím, že Petr lhal // nelhal;

(c₂) střední stupeň přesvědčení o neplatnosti obsahu kladného n. záporného: Nemyslím, že Petr lhal // nelhal // že by Petr lhal // nelhal;

(d) padesátiprocentní přesvědčení o platnosti obsahu kladného n. záporného: Je možné, že Petr lhal // nelhal; proto: Je možné, že Petr lhal, a(le) je (také) možné, že nelhal.

Hodnoty (b₁)–(b₂) a (c₁)–(c₂) představují opačné póly. Proto se (b₂) a (c₂) často vyjadřují negovanými predikátory téže hodnoty: Jsem přesvědčen // Myslím, že Petr lhal – Nejsem přesvědčen // Nemyslím, že Petr lhal.

Funkci ↗postojových predikátorů vyjadřujících různé stupně jistoty (víry) mluvčího o platnosti sdělovaných obsahů mají e.p. jen tehdy, jestliže jimi mluvčí svůj postoj (míru jistoty, přesvědčení) signalizuje v momentu promluvy (výpovědi). Mají proto zpravidla formu prézentu a formu první osoby (předpokládám, že nepřijde), popř. podobu s dat. mluvčího (zdá se mi, že...). Jestliže mají formu času minulého (byl jsem přesvědčen, předpokládal jsem, myslel jsem, pochyboval jsem ...), pak nevyjadřují aktuální postoj (míru jistoty) mluvčího v okamžiku promluvy, nýbrž stávají se součástí propozičního obsahu výpovědi; mají funkci deskriptivní: Byl jsem tehdy přesvědčen, že Petr lhal // nelhal apod. Viz též ↗modalita, ↗epistémická modalita, ↗epistémická částice, ↗epistémické adverbiále.