ETYMOLOGICKÉ HNÍZDO

Základní

Množina slov geneticky příbuzných, tedy slov vycházejících ze společného kořene. Na rozdíl od slovotvorného hnízda (viz ↗hnízdování, ↗slovotvorná motivace) je pro zařazení či nezařazení slova do určitého e.h. nezbytná etymologická analýza (viz ↗etymologie), neboť staré spojení slova s příslušným e.h. může být zcela zastřeno v důsledku hláskového, slovotvorného n. sémantického vývoje. Např. abychom zjistili, zda substantiva začátekkonec náleží do jednoho e.h., tedy zda se z ie. kořene +ken‑ ‘vznikat, pocházet, začínat’ může vysvětlit rodina psl. +‑čęti (> č. začít, počít, načít, začínat, počínat, načínat, začátek, začáteční, začátečník, počátek aj.) i subst. konec (< psl. +konьcь), je třeba znát hláskové zákonitosti: střídání plného stupně a o‑stupně ablautu (+‑ken‑ : +‑kon‑) (viz ↗ablaut), změnu k > č před e (+‑ken‑ > +‑čen‑) (viz ↗palatalizace), denazalizaci v č. začátek (< psl. +začętъkъ) (viz ↗nosovky). Dále je třeba vysvětlit rozdílný význam slov začátekkonec, což lze jak v rámci č. (srov. význam stč. konec ‘krajní část něčeho, přední n. zadní, začáteční n. konečná’ a č. dial. konec ‘začátek’ i ‘konec’), tak u geneticky srovnatelných slovních protějšků v dalších slovanských jaz. (viz ↗slovanské jazyky) (např. stsl. adv. iskoni ‘od počátku, na počátku’, csl. konъ ‘začátek, kraj’, r. dial. кон ‘konec’ i ‘začátek’, srbské dial. од кона до кона ‘od začátku do konce’ aj.). Metoda hnízdování se uplatňuje v etymologické lexikografii (viz ↗etymologický slovník); v č. lexikografii se princip etymologického hnízdování slov poprvé objevil v 2. pol. 19. stol. v čtyřdílném abecedně řazeném česko-latinsko-německém slovníku V. J. Rosy Thesaurus linguae Bohemicae. Snaha včlenit slova etymologicky izolovaná do některého etymologického hnízda, kam od původu nepatřila, je podstatou ↗lidové etymologie.

Rozšiřující
Literatura
  • Černyš, T. O. Slovjans’ka leksyka v istoryko-etymolohičnomu vysvitlenni. Hnizdovyj pidchid, 2003.
  • Malkiel, J. Etymology and the Structure of Word Families. Wd 10, 1954, 265‒274.
  • Varbot, Ž. Ž. O pognezdovoj orijentacii pri rekonstrukcii i etimologizacii praslavjanskogo leksičeskogo fonda. In Rusek, J. & W. Boryś (eds.), Prasłowiańszczyzna i jej rozpad, 1998, 223‒229.
  • Varbot, Ž. Ž. K tipologii vzaimodejstvija etimologičeskich gnezd. In Janyšková, I. & H. Karlíková (eds.), Studia etymologica Brunensia 2, 2003, 57‒62.
  • Večerka, R. a kol. K pramenům slov. Uvedení do etymologie, 2006, 7, 12, 22.
  • Vlajić‑Popović, J. Semantika kao kriterijum u formiranju etimološkog gnezda. In Rusek, J. & W. Boryś (eds.), Prasłowiańszczyzna i jej rozpad, 1998, 255‒267.
Citace
Ilona Janyšková (2017): ETYMOLOGICKÉ HNÍZDO. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/ETYMOLOGICKÉ HNÍZDO (poslední přístup: 3. 12. 2024)

Další pojmy:

diachronie etymologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka