FÁZOVÉ SLOVESO
Typ neplnovýznamových sloves, která jsou v tradičních mluvnicích zprav. řazena mezi ↗pomocná slovesa. V č. tradici se za f.s. pokládají slovesa, která mají tři nutné vlastnosti: (a) speciální sémantiku: označují fáze události, a to začátek (začít, arch. tvar jal se), sloveso inceptivní // inceptivum; konec (přestat), sloveso terminativní // terminativum; (b) a (c) speciální morfosyntax: (b) kombinují se jen s infinitivní skupinou (začal blednout), (c) infinitiv je vždy nositelem vidového rysu [nedokonavost]: začal blednout / *zblednout; u nás se proto f.s. označují také jako vidová slovesa. (V zahraniční lit. se f.s. označují rovněž jako aspectual verbs, čím se má ale postihnout to, že vyjadřují aspekt ve smyslu, který se v č. lingvistice označuje termínem ↗aktionsart, tj. mají vlastnost (a).) Typická f.s. jsou prefigovaná: za‑čít, pře‑stat.
Pokud některá slovesa ukazují vlastnost (a) a jen jednu z vlastností (b) a (c), za f.s. se nepokládají: (i) slovesa s vlastností (a), ale ne (b): dal se *číst / do čtení, skončil *číst / se čtením; sloveso chystat se má vlastnost (a), označuje preparativní fázi, a kombinuje se sice s infinitivem, ale nejen s ním, nýbrž i s vedlejší větou, tedy nemá vlastnost (b), srov. začal malovat ložnici / *začal, že bude malovat ložnici × chystal se malovat ložnici / chystal se, že bude malovat ložnici, a nadto nemá ani vlastnost (c), neboť se kombinuje s infinitivy obou vidů, srov.: začal malovat / *vymalovat ložnici × chystal se malovat / vymalovat ložnici. Č. zdánlivě nemá f.s. označující fázi události mezi začátkem a koncem, tj. nepřerušení pokračování, tedy sémanticky sloveso kontinuativní // kontinuativum, ač prefigované sloveso vyjadřující pokračování existuje; srov. pokračoval *číst / ve čtení (na rozdíl např. od ruštiny: *pokračoval něco říkat × r. prodolžal čto-to govoriť). Vlastnosti kontinuativního f.s. má ovšem sloveso zůstat v kombinaci s infinitivem slovesa polohy n. umístění, ať už v „doslovném“ významu (Petr zůstal sedět / stát před kostelem), n. v idiomech (Zůstává mi nad tím rozum stát) × *Petr zůstal blednout / psát. Interpretace zůstat jako f.s. v konstrukcích typu Zůstal stále mladý; Zůstal sám; Zůstal bys filozofem předpokládá přijetí analýzy, podle níž je v takových konstrukcích foneticky nevyjádřen infinitiv spony být: ‘Zůstal být stále mladý’. Problém takové hypotézy ukazuje kontrast v chování „vzorného“ f.s. začít a „polovičatého“ zůstat: Začal být netrpělivý až ve stáří // *Začal netrpělivý až ve stáří × Zůstal být netrpělivý i ve stáří // Zůstal netrpělivý i ve stáří. Absenci kontinuativního f.s. v diskurzu zčásti řeší negace slovesa terminativního: Nepřestal číst, i když mu našli rakovinu // Pokračoval v kouření, i když mu našli rakovinu. Sémanticky jde ovšem o různá slovesa, srov. kontrast: Petr četl, ale bylo mu zima, tak šel zavřít okno, a pak pokračoval ve čtení × #Petr četl, ale bylo mu zima, tak šel zavřít okno, a pak nepřestal číst. Kontinuativa se od inceptiv a terminativ liší např. taky tím, že nedovolují, aby v kombinaci s adverbii jako postupně vyjádřily fáze uvnitř fáze: postupně začal / přestal odpovídat × *postupně zůstal ležet.
Za f.s. se ovšem nepokládají slovesa s vlastnostmi (a)–(c), pokud se objevují v kontextu, v nichž vlastnost (b) nemají a rekonstrukce „hloubkové“ struktury s infinitivem, jak je to možné v případech typu Zůstal být stále mladý, není dostupná: Začaly Vánoce, Bible začíná slovy…, Kněz začal mši modlitbou.
V novějších syntaxích reflektují analýzy f.s. (1) jednak to, že v komplexu [f.s. – infinitiv] ukazuje f.s. syntaktické vlastnosti, jaké mají (v tradiční generativní gramatice) typicky ↗slovesa nadzvednutí, i syntaktické vlastnosti, jaké mají ↗slovesa kontroly; (2) jednak to, že se snaží analyzovat komplexy typu [začít přednášet] a kombinace [začít přednášku n. přednáška začala] jako nějakým mechanismem spojené, a tedy sloveso začít analyzovat jako f.s. i v kombinaci [začít přednášku n. přednáška začala].
Syntaktické vlastnosti f.s. v komplexu [f.s. – infinitiv] typické pro slovesa nadzvednutí: (a) netematický subjekt (Začalo pršet; Začalo tam být dusno), (b) ↗dlouhé pasivum: Učitel začal zkoušet Petra v deset hodin – Petr začal být zkoušen učitelem v deset hodin; (c) uchování idiomatického významu frazému: Petr začne polykat andělíčky ‘začne se topit’ (× Petr se bál polykat andělíčky ≠ ‘bál se, že se utopí’). Syntaktické vlastnosti typické pro slovesa kontroly: (d) přístup k imperativu (standardně pokládaný za svědectví tematického subjektu): Začni číst; (e) zapustitelnost pod sloveso kontroly, a to jak subjektové (Petr se pokoušel začít pracovat i v noci), tak objektové (Petr nutil Pavla začít pracovat i v noci). Vlastnosti (a)–(c) jsou typické pro ↗restrukturaci, k nim patří i (f) (tradičně řečeno) dlouhý pohyb objektu lexikálního slovesa do pozice subjektu f.s. v důsledku reflexivní formy f.s.: Apple začal / slíbil prodávat novou verzi iPhonu – Začala se prodávat nová verze iPhonu 6 × Slíbilo se prodávat novou verzi iPhonu (srov. i očekávatelnou impersonální strukturu Začalo se stavět), a koneckonců i (g) kombinovatelnost se všemi slovesy: začne sněžit, blednout, tančit, psát dopis, být nepříjemný, se mu stýskat po matce, … Vlastnosti (d)–(e) jsou typické pro ↗biklauzální struktury, k nim patří i (h) možnost negace jak na f.s. (Petr nezačal kouřit), tak na infinitivu (Petr začal nekouřit) a koneckonců i (ch) sémantický efekt spouštěče ↗presupozice: Začal kouřit / Nezačal kouřit (presup. ‘nekouřil’).
Důležitá data pro analýzu poskytuje vid: jednak to, že f.s. může být dokonavé i nedokonavé, tj. ukazuje vlastnost typickou pro lexikální sloveso kontroly, ale především to, že f.s. vyžaduje (zjevně inherentní sémantikou), aby infinitiv byl nedokonavý, takže jeho vid nemá na vid InfP vliv: Petr začíná / začne psát dopis / *napsat dopis.
Z těchto základních dat jsou navrhovány různé analýzy f.s., jejichž společným jmenovatelem je snaha vysvětlit ambignost f.s. mezi slovesy nadzvednutí a slovesy kontroly (objevující se zřejmě napříč jazyky), viz např. ✍Fukuda, 2007, event. mezi slovesem lexikálním a slovesem auxiliárním. Původní analýzy ve stylu ✍Perlmuttera (1968), ✍Perlmuttera (1970) předpokládaly dva různé lexikální zápisy pro (angl.) f.s., novější analýzy naproti tomu počítají s jedním lexikálním zápisem a rozdíl mezi f.s. nadzvednutí a f.s. kontroly derivují z různé pozice, v níž je f.s. do struktury vkládáno. ✍Fukuda (2007) navrhuje generalizaci, že pokud je f.s. interpretováno jako sloveso nadzvednutí, je situováno ve struktuře výše než vP (v níž je do struktury zaváděn externí argument), a je-li interpretováno jako sloveso kontroly, je situováno níže než vP, tedy ve V0 (v lexikalismu); viz strom, který to má ukázat:
Pozice hlavy v projekcích nad vP, v níž je situováno f.s. nadzvednutí, je závislá na teorii a (v mnoha koncepcích) může být i v jednotlivých jazycích různá. Pro pozici, v níž je f.s. v č., jsou relevantní data ukazující hierarchii projekcí, zvl. projekcí pro Mod a pro f.s.: Petr se bude [muset začít] chodit nakupovat sám × Petr se bude *[začít muset] chodit nakupovat sám. Pro řadu dat zatím dobré analýzy chybějí, např. pro vysvětlení kontrastu: *Host začíná přicházet × Hosté začínají přicházet.
Č. data ukazují, že f.s. dovolují kombinaci nejen s InfP, ale taky s PP s dějovým / verbálním substantivem, přičemž předložka uspokojuje sémantický rys f.s.: Petr začal / přestal se sportováním / sportem v patnácti; Petr se dal do sportování / sportu v patnácti; Petr pokračoval ve sportování / sportu i po operaci (verbální substantiva ukazují – očekávaně – vid stejně jako infinitiv: začal s kouřením / s *vykouřením). Data Začalo / přestalo sněžit / *se sněžením a Petr úmyslně přestal s kouřením hned po operaci svádějí k hypotéze, že PP‑komplement je možný jen u f.s., která poskytují interpretaci, že začátek události byl pod kontrolou subjektu f.s., tedy interpretaci slovesa kontroly (tematický subjekt). Naproti tomu shoda mezi Apple začal vyrábět novou verzi iPhonu / s výrobou nové verze iPhonu a rozdíl mezi personální reflexivní formou Začala se vyrábět nová verze iPhonu 6 a impersonální reflexivní formou Začalo se s výrobou nové verze iPhonu plyne z toho, že dlouhý pohyb PP‑komplementu do subjektu není možný. Jako sloveso s tematickým subjektem se chová f.s. i tehdy, když bere NP‑komplement s dějovým / verbálním substantivem: Firma Apple začala výrobu nové verze iPhonu – Výroba nové verze iPhonu se začala. Známější analýzy zatím chybějí.
Co se týká struktur, v nichž se f.s. vyskytuje v kombinaci se jménem denotujícím nikoli události, nýbrž objekty, tedy příkladů jako Začal písničku příliš potichu, Začal s golfem ve dvaceti, jsou v různých jaz. různě přístupné; např. v angl. jsou derivovatelné s daleko více jmény než v č. John began the pizza × *Jan začal pizzu; She began a sweater × *Ona začala svetr; *John began the dictionary – *Jan začal slovník. V č. vyžadují takové konstrukce více struktury, která umožní rekonstrukci nevyjádřené události, tj. rekonstrukci infinitivu: *Petr začal písničku × Tu písníčku začal Petr; Petr začal písničku příliš potichu (= zpívat příliš potichu). Vlivná analýza je známá jako aspektová koerce (aspectual coercion) // komplementová koerce (complement coercion) (viz ↗koerce), tj. nesyntaktický proces, který mění význam výrazu denotujícího objekt na význam denotující událost, a tak uspokojuje selekční požadavky f.s.; viz ✍Pustejovsky & Bouillon(ová) (1996) a jiní. Struktury typu Začala olympiáda by pak analogicky předpokládaly analýzu f.s. jako slovesa nadzvednutí, tedy Prodej iPhonůi začal ti (bez koerce) a Olympiádai začala ti (s koercí); možné jsou ovšem i jiné analýzy.
Ve ↗funkční gramatice využívající teorii ↗funkčně sémantických polí se f.s. chápou jako jeden z prostředků fázovosti. Spolu s nimi tvoří tuto funkčně sémantickou kategorii (a) prefixy: tranzitivizující ingresivní prefix roz‑ (rozpršelo se, rozplakal ho / se × *rozopravoval se televizi), netranzitivizující egresivní prefix do‑ (dopršelo, doplakal, doopravoval televizi); (b) adverbiále jako už (Naše Janička už chodí = ‘začala chodit’, Petr už nechodí na ryby = ‘přestal chodit na ryby’; Ještě / Stále / Furt mě miluje); (c) v kontextu [dok. sloveso a nedok. sloveso] může získat inceptivní interpretaci nedok. sloveso: Sedl si a psal = ‘a začal psát’ (✍Ivančev, 1961).
- De Swart, H. Aspect Shift and Coercion. NLLT 16, 1998, 347–385.
- Dickey, S. M. Expressing Ingressivity in Slavic: The Contextually - Conditioned Imperfective Past vs. the Phase Verb stat' and Procedural za-. JSL 7, 1998, 11–44.
- Fukuda, S. On the Control/Raising Ambiguity with Aspectual Verbs: A Structural Account. In Stiebels, B. (ed.), ZAS Papers in Linguistics 47. Studies in Complement Control, 2007, 159–195.
- Ivančev, S. Kontekstovo obuslovena ingresivna upotreba na glagolite ot nesvâršen vid češkija ezik. Godišik na Sofijskija Universitet 54, 1961, 1–152.
- Karlík, P. Některé vlastnosti modálních a fázových sloves. In Rusinová, E. (ed.), Přednášky a besedy z XXXIV. běhu LŠSS, 2001, 93–98.
- Křížková, H. Über den Ausdruck verschiedener Handlungsphasen im Russischen und Tschechischen. ZfSl 7, 1962, 113–124.
- MČ 3, 1987.
- Newmeyer, F. J. English Aspectual Verbs, 1975.
- NS, 1969.
- Perlmutter, D. M. Deep and Surface Structure Constraints in Syntax. PhD. diss., MIT, 1968.
- Perlmutter, D. M. The Two Verbs begin. In Jacobs, R. A. & P. S. Rosenbaum (eds.), Readings in English Transformational Grammar, 1970, 107–119.
- Pustejovsky, J. & P. Bouillon. Aspectual Coercion and Logical Polysemy. In Boguraev, B. (ed.), Lexical Semantics: The Problem of Polysemy, 1996, 133–162.
- Reuter, T. O sočetajemosti fazovych glagolov s suščestviteľnymi v češskom i russkom jazykach. In Hajičová, E. (ed.), Issues of Valency and Meaning, 1998, 62–74.
- Rochette, A. The Selection Properties of Aspectual Verbs. In Johnson, K. & I. Roberts (eds.), Beyond Principles and Parameters: Essays in Memory of Osvaldo Jaeggli, 1999, 145–165.
- Svoboda, K. Infinitiv v současné spisovné češtině, 1962.
- Wurmbrand, S. Infinitives: Restructuring and Clause Structure, 2001.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/FÁZOVÉ SLOVESO (poslední přístup: 23. 11. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka