Nejmenší možná, ↗fonologickou analýzou odhalená, jednotka zvukového řetězce (hláskového syntagmatu) nesoucí distinkci mezi řetězci stejné délky. Např. řetězec [les] má stejnou délku jako řetězec [pes], oba se pak liší od [ves]. Distinkci mezi oběma řetězci nese první segment v obou řetězcích, protože ani v jednom případě nelze navíc tento segment rozdělit na menší segmenty stejné úrovně analýzy. Testování řetězců stejné délky pomocí zaměňování segmentů je nazýváno substituční test či ↗komutační test.

Fon je tedy identifikován jako článek řetězce, fon je jednotkou diskrétní. Každý identifikovaný fon musí být jedinečně odlišený od každého dalšího fonu. Pro popis fonů užívá fonologie popisného aparátu ↗fonetiky.

Samotná segmentace řetězce na fony je do značné míry zabstraktněním a zobecněním akustické reality. Např. č. [k] v [kino] je palatálnější než [k] v [kosa], vzhledem k tomu, že v č. není zapotřebí rozlišovat mezi předním a zadním [k], jsou tyto dva segmenty pokládány za jeden fon. Fony zapisujeme tradičně v hranatých závorkách [].