Obvykle ustálená lexikální kombinace vstupující do textu jako hotová, relativně frekventovaná a známá jednotka s výraznou komunikativní funkcí; zvláště specifického kontaktu n. aktu a často i vyvolání žádoucího cíle, účinku. Patří mezi ↗stereotypy a zároveň značnou částí svých výrazů i do ↗frazeologie a idiomatiky; její povaha ani rozsah nejsou dosud plně známy. Srov. Jak se máte?, Zlom vaz!, Pozdrav pánbůh! – Až na věky!, Jménem zákona!, Přísahám na svou čest a svědomí. Všechny typy f. výpověď formalizují a dodávají jí uzuální a očekávaný (zdvořilostní) n. i předepisovaný charakter. Míra závazné platnosti je tudíž sankcionována sociálně n. zákonem. Typické jsou proto f. v oblasti institucionalizovaného jaz.; srov. výrazy výše a f. pozdravové, f. děkovné, f. přací, f. rituální n. f. přísežné, zatýkací, svatební, ale i chemické aj. Patří sem i dětské výrazivo jako rozpočítávadla, říkanky apod.