Pojem tradiční skladby; zakotven na úrovni ↗souvětí. Je to ta věta souvětí, která není na žádném stupni podřazena jiné větě / začleněna do jiné věty. Koordinací dvou h.v. vzniká souvětí souřadné (Prší a svítí slunce), začleněním věty do syntaktické struktury h.v. vzniká souvětí podřadné (Prší, ačkoli svítí slunce). S pojmem h.v. souvisí pojem ↗maticová věta (m.v.): je to věta hlavní n. věta vedlejší, do níž je začleněna vedlejší věta (v.v.):