V lexikografické praxi sdružování slov do souborné heslové stati s cílem prezentovat jejich vztahy (a zároveň uspořit místo). H. většinou reflektuje slovotvorné relace, sdružována jsou tedy slova synchronně odvoditelná od téhož základu, případně složeniny obsahující stejný základ. V heslovém slově bývá naznačen hnízdovací šev a další odvozeniny se zpravidla uvádějí zkráceně: ryb|a, ‑í; ‑ný; ‑(ič)ka; složeniny se hnízdují pod první částí složeniny s tzv. tildou a v případě potřeby se kombinují s odvozeninami: auto~, ~biograf|ie, ‑ický; ~bus, ‑ový. Modernější slovníky, zvláště počítačově zpracované, od h. (kvůli řadě nepřesností) upouštějí n. ho alespoň omezují. – V ↗etymologických slovnících mohou být slova hnízdována podle společného původu.