↗Pád tradičně pokládaný za sémantický. Mají ho jména, která poskytují ve větě na základě svého lexikálního významu a jeho souhry s významem verbální struktury různou sémantickou interpretaci; typické jsou v rámci verbální struktury zvl.: nástroj (Přitloukl hřebík kladivem); část těla užívaná při manipulaci s nástrojem (Přitloukl hřebík kladivem levou rukou) n. jako nástroj/prostředek (Zašlápl brouka levou nohou) ‒ typicky část těla toho, kdo je činitelem děje; materiál užívaný k ději (Natřel zeď vápnem); vehikl užívaný k ději (Cestoval vlakem); způsob provádění děje (Mluvil šeptem); příčina děje (Leknutím se svalil na zem); zřetel vymezení děje ve smyslu „pokud jde o“ (Chutí to víno připomíná moselské); čas (Přijde každým okamžikem), místo s významem „kudy“ (Šel lesem) a mnoho dalších. Tyto i. jsou imunní vůči slovesnému rodu: Napsal dopis tužkou ‒ Dopis byl napsán tužkou; ve větě jsou ↗adjunkty. Specifický je i. agentní, který se objevuje pouze ve větách s pasivem; je to jediný případ, kdy je aktant vyjádřen jako fakultativní adjunkt: Dopis byl napsán (Petrem); viz ↗pasivum. I. se objevuje také jako pád, který nese predikativní jméno, ať už ve strukturách Zvolili ho předsedou (viz ↗doplněk), n. po sponě být (Je učitelem) a po „polosponě“ stát se s distribucí: Stal se z něho dobrodruh / Stal se dobrodruhem; viz ↗spona. I. se také objevuje v předložkových skupinách, např. s bratrem (komitativ), nad městem (lokativ).

Strukturalisté se vesměs méně úspěšně pokoušeli jednotlivé kontextově podmíněné významy jména s i. odvodit z nějakého významu invariantního, tj. rysu n. komplexu rysů společných všem i.; u nás např. ✍Běličová, 1982. Pro analýzu jsou relevantní data, která ukazují kontexty, v nichž se může objevit i. a jiný pád n. předložková skupina: (a₁) Napustil vanu vodou ‒ (a₂) Napustil do vany vodu: tyto struktury se u nás analyzují jako různé ↗diateze a bývají využívány nikoli pro analýzu i., nýbrž akuz., a to pro hypotézu o rysu [exhaustivnosti] nějak asociovanou s akuz. (protože (a₁) vyjadřuje navíc vzhledem k (a₂) rys „vana je plná“); (b₁) hodit kamenem (po Petrovi/*Petrovi) ‒ (b₂) hodit kámen (po Petrovi/Petrovi); (c₁) šetřit peníze ‒ (c₂) šetřit penězi: tyto struktury bývají využívány jako data, z nichž se odvozuje hypotéza o rysu [slabá zasaženost] (affectedness), proti silné zasaženosti asociované s akuz.; (d₁) šetřit penězi ‒ (d₂) šetřit s penězi. V kontextu (e₁) aktivní morfologie se objevuje jméno v nom. a v kontextu (e₂) pasivní morfologie se objevuje jméno v i.: (e₁) Petr napsal dopis ‒ (e₂) Dopis byl napsán Petrem. Z tohoto hlediska se i. dá analyzovat jako struktura obsahující strukturní pád (nom. n. akuz.) + další rys, typicky [účast na ději], [aktivní účast] (Dopis je psán Petrem) × [účast na ději], [slabá zasaženost] (Petr točil klikou). V kontextu po sponě se může vedle i. objevit nom.: (f₁) Petr je učitelem ‒ (f₂) Petr je učitel; k analýze rozdílu viz ↗sponově-substantivní přísudek, ↗pád, ↗shoda.

Byly pozorovány i kontexty, v nichž se v předložkové skupině po předložce objevuje i. n. jiný pád: (g₁) nad, pod, před, za, mezi chatami ‒ (g₂) nad, pod, před, za, mezi chaty; i. (v g₁) poskytuje jménu interpretaci lokální (‘kde’), zatímco akuz. (v g₂) interpretaci direkcionální (‘kam’); vysvětlit motivaci i. v rámci modelů, které ho popisují jako strukturní pád + [slabá zasaženost], ovšem dobře nejde.

Klasická gramatika se pokouší vysvětlit přidělení i. substantivu a v rámci závislostní syntaxe má k dispozici rekci (jméno v i. je pak analyzováno jako nepřímý předmět) a přimykání/adjunkci (jméno v i. je pak analyzováno jako příslovečné určení). Kromě případů typu zabývat se myšlenkou na sebevraždu (předmět) a typu jít lesem (příslovečné určení) se ovšem ve většině případů aparátem, které tyto gramatiky mají k dispozici, o přidělování i. nedá mnoho říct. Analýzy generativní gramatiky, minimálně ty klasické, předpokládají, že i. přiděluje adjunktu předložka, a to buď předložka (P) s možnou n. nutnou fonetickou realizací (obchodoval [_P(s) obilím]; vznášel se [_P*(nad) městem]), n. bez fonetické realizace (jít [_P( ) lesem]). Elegantní analýzu v rámci ↗nanosyntaxe představil ✍Caha (2009). Viz též ↗pád.