1. Z hlediska slovní zásoby současných jazyků slovo, výraz (též frazeologický) vyskytující se paralelně ve více jazycích (nepříbuzných nebo ne blízce příbuzných) určitého jazykového, kulturního areálu. I. se vyznačují formální blízkostí (grafickou, morfologickou) a obsahovou shodou, jež „zahrnuje významovou shodu, stylistickou blízkost a relativně blízkou komunikační a funkční platnost“ (✍Buzássyová, 2010:115).

2. Při širším pohledu „mezinárodní jazykový prvek různého stupně složitosti (výraz, morfém, konstrukce), mající formálně a sémanticky blízké ekvivalenty ve více jazycích“ (✍Waszakowa, 2005:29).

Při vymezení i. se v dosavadních pracích vychází z jejich různých stránek a aspektů; patří k nim např. původ, rozšíření ve více jaz. (tradičně se zde vytyčuje kritérium nejméně tří nepříbuzných, resp. ne blízce příbuzných jaz.), hledisko jazykově areálového rozšíření a příslušnosti (existují i. různých areálů, např. euroamerického, východněasijského), příslušnost slova k tzv. mezinárodní slovní zásobě, obsahová (významová) shoda, označovaná skutečnost (i. označují pojmy a jevy z oblasti politiky, kultury, vědy a techniky, sportu atd.), vztah i. k přejímkám a k cizím slovům, specifičnost adaptace a integrace do systému jednotlivých jaz. aj. Mezinárodnost slov je zřídka naprostá i v rámci jednoho areálu, srov. např. angl. theatre, něm. Theater, rus. театр, ale č. divadlo; angl. television, fr. télévision, p. telewizja, ale něm. Fernsehen; srov. i rozdíly v grafice ‒ angl. aether, něm. Äther, fr. éther, č. éter.

Pramenem velké části i. jsou klasické jaz., lat. a ř. (atmosféra, atletika, fyzika, filozofie, kultura), mnoho slov bylo utvořeno z lat. a ř. základů a afixů (bio‑logie, tele‑vize, global‑ismus); status i. mají také výrazy z jiných evropských a neevropských jaz. (z fr. prezident, revoluce, z it. opera, tenor, soprán, banka, kredit, z angl. sport, hokej, radar, z afrických a asijských jaz. oáza, alkohol, tabu).

Výrazné skupiny i. představují názvy fyzikálních jednotek (ampér, ohm, volt), chemických prvků (americium, uranium), hornin a nerostů (andaluzit, bauxit), výrazy z oblasti sportu (sport, atlet, fotbal, hokej, tenis) aj. V současné době je zdrojem i prostředníkem internacionálního lexika především angl.

Osobitý jev v oblasti i. představuje tzv. opakovaná internacionalizace: daný i. (slovo lat.n.ř. původu), který v daném jaz. fungoval v jistém období, se dostává do jaz. po určité době opakovaně, ale prostřednictvím jiného jaz.; výsledkem jsou změny významu lexému (např. promocepův. ‘slavnostní udělování titulu, hodnosti, předávání diplomu’ má vlivem nového přejetí nový význam ‘akce na podporu prodeje’), variantní podoby (novější totalitární k totalitní) i modifikace formy a významu.

I. se podílejí na tendenci k ↗internacionalizaci, na jejích procesech. Pojem/termín i. se částečně překrývá s pojmem/termínem ↗evropeismus.