V rámci ↗OTS označují jednotlivou substanci jako ↗modifikaci významu základového slova a jako protiklad jejího výskytu v souboru; říká se jim také názvy jednotlivin. Jinde se chápe jako ↗mutace, viz ✍MSoČ 1, 2010. Odvozují se zřídka a tvoří se sufixy ‑in(‑a), ‑ink(‑a), ‑ín: křoví > křovina, krev > krvinka, čeleď > čeledín. Tuto pojmenovací funkci mohou přejímat ↗zdrobnělá jména: prach > prášek, sláma > slámka, hrách > hrášek.