Přejetí slova n. slovního spojení z jednoho (výchozího) jazyka do jiného (cílového) jazyka jeho doslovným překladem; cílový jazyk přitom napodobí strukturu přejímaného slova nebo slovního spojení za použití vlastních lexikálních prvků. Mechanismus takového přejímání se nazývá kalkování. Kalkování je jedním ze způsobů rozšiřování slovní zásoby. Rozlišují se:

(a) K. gramatické, které kopírují morfematickou/slovotvornou strukturu přejímaného slova, tj. překládá se každý morfém. V č. jsou zvl. k. z němčiny: č. sou‑cit < něm. Mit‑leid, č. vý‑raz < něm. Aus‑druck, č. blesku‑rychle < něm. blitz‑schnell, č. pro‑sadit < něm. durch‑setzen, v menší míře pak z dalších jazyků, např. z angličtiny: č. počít‑ač < angl. comput‑er, z latiny: č. s‑vědomí < lat. con‑scientia, č. pode‑zřelý < lat. su‑spectus, z ruštiny: č. pře‑stavba < r. pere‑strojka aj. Existují případy, kdy (i) kalkování probíhá ve více jazycích, např. č. mrako‑drap, fr. gratte‑ciel, it. gratta‑cielo, něm. Wolken‑kratzer < amer. angl. sky‑scraper, a případy, kdy (ii) kalkování je omezeno typicky na jeden jazyk a v jiných jazycích se prosadí ↗výpůjčka, např. r. pere‑strojka > č. (kalk) pře‑stavba / hovor. ovšem i (výpůjčka) perestrojka × angl. (výpůjčka) perestrojka. Hybridní k. se vyznačují tím, že některé morfémy jsou přeloženy a alespoň jeden je přejat ve foneticky adaptované podobě z výchozího jaz.: č. ba‑vlna < něm. Baum‑wolle, r. nebo‑skrëb < amer. angl. sky‑scraper. Kalky mohou být i víceslovné: č. horské kolo < angl. mountain bike, č. trvale udržitelný rozvoj < angl. sustainable development, r. detskij sad ‘mateřská školaʼ < něm. Kinder‑garten aj.

(b) K. sémantické vznikají tak, že slovo existující v daném jaz. v jistém významu získá další význam podle cizí předlohy: č. myš ‘hlodavecʼ nabylo dalšího významu ‘prostředek ovládání počítačeʼ kalkováním angl. mouse, které má oba významy. Substantivum zeď získalo nový význam ‘hlavní stránka uživatele Facebookuʼ kalkováním nového významu angl. wall. V řadě evropských jazyků včetně č. je rozšířen význam ‘rytmický prvek veršeʼ jakožto sémantický kalk lat. pēs (ř. πούς) ‘nohaʼ, ale i ‘délková míraʼ a ‘metrická stopa, taktʼ: srov. č., slk. stopa, fr. pied, angl. foot, něm. Fuß aj.

(c) K. frazeologické kopírují překladem strukturu frazému: č. jde o… je překlad něm. es geht um…; hovor. mějte hezký den je překlad angl. have a nice day apod. Viz také ↗výpůjčka, ↗purismus.

Jazykem s poměrně velkým počtem kalků (a to především z řečtiny) je ↗staroslověnština. Kalkování tu bylo vyvoláno potřebou překladatelů vyrovnat se s komplikovaným textem řeckých předloh a doplnit staroslověnské lexikum o chybějící ekvivalenty řeckých slov (vedle kalků přejímala staroslověnština z řečtiny i značné množství lexikálních ↗výpůjček).