Termín tradiční slovotvorby; místo, kde se stýkají ↗členy kompozita: zvuko‑těsný. U ↗vlastních kompozit jsou členy spojeny zvláštním ↗konektem, tj. typicky spojovací samohláskou (vod‑o‑rovný), která patří k prvnímu členu kompozita. ↗Nevlastní kompozita spojovací samohlásku nemají (oka‑mžik). Z hlediska slovotvorného lze k.š. považovat za jistou obdobu morfémového švu u odvozených slov.