V ↗OTS jeden z derivačních způsobů tvoření slov (viz ↗derivace). Na rozdíl od způsobů afixálních (↗sufixace, ↗prefixace, resp. i ↗zpětná derivace) je k. postupem bezafixálním, tzn., že při tvoření zůstává odvozovací kmen nezměněn (kromě možných hláskových alternací). Prostředkem odvozování je změna tvaroslovné charakteristiky: dobrý > dobro, modrý > modř, veselý > veselí, vesele, veselo, pes > psí. Protože se ↗kmenotvorná přípona u sloves považuje za součást tvaroslovné charakteristiky (tvarotvorného formantu), považuje se za konverzní tvoření také typ modr‑ý‑(0) > modr‑a‑(t), modř‑i‑(t) i koup‑i‑(t) > koup‑(ě), běh‑a‑(t) > běh‑(0). (Mezi k. a sufixací nejsou ostré hranice, protože některé slovesné tvaroslovné přípony mohou být chápány jako slovotvorné.) Na rozdíl od obecného chápání k. v neflexivních jaz., kde je kritériem přechod do jiného slovního druhu, umožňuje bohatost flexe změnu paradigmatu i uvnitř téhož slovního druhu: kámen > kamení, Petr > Petra. (Přechod slovního druhu do jiného beze změny tvaroslovné formy: raněný člověk > ubohý raněný se v č. považuje za zvláštní typ k.) Slovotvorba tu využívá rozdílu mezi paradigmaty výchozího a výsledného slova, z něhož plyne odlišná spojitelnost s jinými slovy a rozdílná syntaktická funkce. (Do jiného slovního druhu může přejít beze změny i pouhý tvar ohebného slova a stát se slovním druhem neohebným. Vznikají tak z pádových forem jmen adverbia a předložky: honem, celkem, daleko, místy, z večera > zvečera, kolem, místo; ze spojek tak vznikají částice: Vidím, že leží ‒ Že už zase leží! V citacích pak může být cokoli, co může být řečeno, beze změny substantivizováno: Nesnáším tvoje věčné „kdy přijdeš“. Předložkový pád jména může být základem dalšího typu k.: na břehu > nábřeží, bez břehu > bezbřehý; vzhledem k obdobným formám, kde však prefix nemá předložkový původ, lze vidět způsob jejich vzniku jako způsob prefixálně konverzní z prostého substantiva: doba > soudobý, mez > rozmezí; u sloves: skákat > poskakovat. Doprovodným jevem změny tvaroslovné a slovnědruhové charakteristiky bývá ↗hlásková alternace.