KOSÉMIE
Případ lexikální ↗víceznačnosti stojící mezi ↗polysémií a ↗homonymií, označovaný též jako nepravá polysémie (např. srdcař ‘lékař specializovaný na choroby srdceʼ, ‘člověk s nemocným srdcemʼ). Významy mají společný komponent, jejich koexistence však na rozdíl od polysémie není založena na sémantickém odvozování, nýbrž je produktem jiných procesů. Zdrojů k. je celá řada, např. polyfunkčnost některých slovotvorných prostředků (předpon: vytáhnout ‘tažením dostat ven, odstranitʼ, ‘tažením přemístit nahoruʼ; přípon: kopáč ‘kdo kopeʼ, ‘nářadí na kopáníʼ), významová obecnost některých slovotvorných kategorií vedoucí v procesu lexikalizace k významové specifikaci a diferenciaci (srov., co vše může znamenat konatelské jméno knoflíkář), desufixační ↗univerbizace (satelitní přijímač > satelit, satelit ‘družiceʼ), paralelnost univerbizačních procesů (občanská legitimace > občanka, občanská nauka > občanka; v tomto konkrétním případě se k. účastní i sufixálně přechýlená podoba od subst. občan > občanka) ad.
Diference mezi základními typy lexikální víceznačnosti lze shrnout tak, že pravou polysémii charakterizuje společný komponent a vztah sémantické derivace mezi významy, k. (nepravou polysémii) charakterizuje pouze společný komponent a při homonymii jakýkoli společný komponent chybí (✍Dolník, 2007:60). Přechody mezi uvedenými typy jsou však plynulé.
- Dolník, J. Mnohovýznamovosť a sémantické odvodzovanie. Kultúra slova 23, 1989, 321–329.
- Dolník, J. Lexikológia, 2007.
- Rangelova, A. Neosémantizmy a neosémantizační procesy. In Martincová, O. a kol., Neologizmy v dnešní češtině, 2005, 159–189.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/KOSÉMIE (poslední přístup: 21. 11. 2024)
Další pojmy:
lexikologieCzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka