V české onomastice (podle ✍TSO, 1973:208) ↗fiktonym přijatý k zatajení pravého jména pro místo, věc, podnik, akci apod. (ne pro osobu). Např. Orlík, v roce 1938 krycí název pro ostrahu hranic ČSR, Parisiis, k. za ↗toponymum Posonium, Poszony (Bratislava), uváděný jako místo vydání tisku Orthographia Bohemo-Slavica Pavla Doležala, akce STB Norbert. Podle ✍Krause a kol. (2007:455) jsou v č. jazykovědné terminologii označovány jako k. též jména osob, tj. ↗pseudonymy.