↗Frazém, jehož idiomatičnost, měřitelná počtem anomálií a nerealizovatelných transformací, je relativně malá a taková kombinace se pak výrazně blíží výrazu pravidelnému; není s ním však totožná. K. je jevem frazeologické periferie. K běžným typům k. patří např. frazémy s desémantizovaným komponentem, některé ↗verbální frazémy s omezenou kolokabilitou jednoho komponentu, některé synsémantické frazémy či ↗verbonominální frazémy se subst. abstraktním; srov. bejt napakovanej, zarytě mlčet, na rozdíl od, věnovat pozornost ap. Např. u posledního typu, souboru k. se subst. pozornost, spočívá hlavní anomálie v omezené kolokabilitě tohoto subst. (vedle věnovat pouze zaměřit, napnout, upírat/upřít, upoutat, obrátit, vyvolávat, budit/vzbudit, přitahovat, odpoutat, odvrátit a odvést). V širším smyslu lze ke k. počítat i výrazy s konkrétním denotátem, srov. kočičí hlava ‘dlažební kostkaʼ ap. ✍SČFI (2009) obsahuje cca 10 000 k.