LEFT BRANCH CONDITION (LBC)
Podmínka navržená ✍Rossem (1967), která blokuje posun konstituentu, jenž se ve jmenné frázi nachází nejvíc vlevo. Originální formulace z ✍Rosse (1967:207) je uvedena v (1):
(1) | No NP which is the leftmost constituent of a larger NP can be reordered out of this NP by a tranformational rule |
Tato podmínka vysvětluje, proč jsou následující angl. příklady s posunem měrového výrazu (2), posesoru (3) n. adjektiva (4) negramatické (Ross pojímá kategorii NP šířeji, než je dnes obvyklé):
(2) | *How1 | is | John | [t1 | tall]? | ||||||||||
jak | je | Jan | vysoký | ||||||||||||
(3) | *Whose1 | did | you | see | [t1 | sister]? | |||||||||
čí | AUX | ty | vidět | sestru | |||||||||||
(4) | *Old1 | she | saw | [t1 | houses] | ||||||||||
staré | ona | viděla | domy | ||||||||||||
Některé jaz. – např. latina a většina slovanských jaz. – tuto podmínku porušují, jak ukazují č. příklady v (5)–(7), jež jsou protějškem (2)–(4) a v nichž je posun gramatický. Posun levé větve je v literatuře označován jako left branch extraction (LBE). (Co se týká akceptability, je (7) horší než (5) a (6), ale s kontrastivním přízvukem stále možný.):
(5) | Jak1 je John [t1 vysoký]? |
(6) | Čí1 jsi viděl [t1 sestru]? |
(7) | Staré1 viděla [t1 domy]. |
Možnost LBE bývá dávána do souvislosti s nepřítomností členů ve struktuře jmenné fráze, viz ✍Uriagereka (1988). Na tomto pozorování je založena ✍Corverova (1992) analýza, podle níž jazyky, jež nedovolují LBE, mají ve jmenné frázi determinační hlavu (D), zatímco jazyky, jež dovolují LBE, ve jmenné frázi D nemají. Negramatičnost vět (2)–(4) se potom zakládá na neschopnosti posunutého elementu antecedentně řídit (↗teorie řízení) stopu, protože DP je ↗bariérou. To znamená, že negramatičnost vět (2)–(4) a ↗that-trace efekt mají stejné vysvětlení. Další velice známou analýzou je ✍Franks & Progovac(ová) (1994), podle níž se v příkladech jako (7) nejdříve posune jmenná fráze ven z adjektivní fráze a poté se zbytek adjektivní fráze posune do levé periferie, jak ukazuje (8):
(8) | [AP Staré t1]2 viděla t2 [domy]1 |
Nejvlivnější analýzou poslední doby je analýza ✍Boškoviće (2005a), ✍Boškoviće (2005b), ✍Boškoviće (2008), zakládající se na teorii ↗fází. Rozhodující je, že jmenné fráze v angl. jsou strukturně DP a DP jsou fáze, kdežto jmenné fráze v jaz. jako č. jsou pouze NP a NP nejsou fáze (k diskusi o statutu české jmenné fráze viz ↗nominální fráze).
- Bošković, Ž. On the Locality of Left Branch Extraction and the Structure of NP. Studia Linguistica 59, 2005a, 1–45.
- Bošković, Ž. Left Branch Extraction, Structure of NP, and Scrambling. In Sabel, J. & M. Saito (eds.), The Free Word Order Phenomenon: Its Syntactic Sources and Diversity, 2005b, 13–73.
- Bošković, Ž. What Will you Have, DP or NP? In Elfner, E. & M. Walkow (eds.), Proceedings of NELS 37, 2008, 101–115.
- Corver, N. On Deriving Certain Left Branch Extraction Asymmetries: A Case Study in Parametric Syntax. In Broderick, K. (ed.), Proceedings of NELS 22, 1992, 67–84.
- Franks, S. & L. Progovac. On the Placement of Serbo-Croatian Clitics. Indiana Linguistic Studies 7, 1994, 69–78.
- Ross, J. R. Constraints on Variables in Syntax. PhD. diss., MIT, 1967.
- Uriagereka, J. On Government. PhD. diss., University of Connecticut.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/LEFT BRANCH CONDITION (poslední přístup: 21. 11. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka