V rétorice řečnická figura, jejíž strategií je vyjádřit se nepřímo, zdrženlivě. Typickou formou l. je negace protikladné predikace s cílem nemuset vyjádřit vyrozumívanou predikaci nenegovanou (třeba proto, že by obsahovala „nepříjemnou“ informaci): Moje sestra nebyla ve škole pilná (místo byla líná); Nemohu tě za tu chybu pochválit (místo musím tě pokárat). V č. (a řadě dalších jaz.) může mít l. také formu dvojího záporu: Nemohu nepřiznat, že… (místo musím přiznat); Takový rozdíl nelze nevidět (místo je nutno vidět); Utkání bohužel proběhlo ne bez zásahu policie (místo se zásahem policie). L. není dostupný ve strukturách s dvojím záporem jako projevem ↗negativní shody: Petr nepotkal nikoho (nikoli místo potkal všechny). L. je opak ↗hyperboly.