NACIONALIZACE JAZYKA

Základní

Z hlediska spis.jaz. obecná tendence, proces, pojímaný jako protikladný k ↗internacionalizaci. Při tomto přístupu – na pozadí protikladu mezinárodnosti a národnosti, prvků mezinárodních a prvků domácích – bývá n. charakterizována (a) jako „snaha vyjadřovat se užíváním domácích jazykových prostředků“ (✍Havránek, 1969:70) i jako snaha „vytvářet nebo využívat domácích českých náhrad“ (✍Jedlička, 1965:25), či „preferování domácích prostředků“ (✍Waszakowa, 2003:83); (b) jako „tvoření z domácích základů a aktivace tohoto tvoření“ (✍Buzássyová, 1997:73); (c) ve shodě s pojetím internacionalizace ve smyslu procesu, v němž se národní jaz. stává jaz. mezinárodního styku, pojímá se n. jako protikladný proces, tkvící v přibývání spisovných jazyků domácích (✍Havránek, 1969:70). V charakteristikách n. v rámci tohoto přístupu bývá přítomen i aspekt puristický (viz ↗purismus).

Nověji se n. nepojímá ve smyslu protikladné tendence; rozumí se jí „manifestace specifických rysů národního jazyka v podmínkách těsného jazykového kontaktu“ (✍Ohnheiser, 2003:135); v souvislosti se situací současných východoslovanských jaz. se n. chápe i jako navracení určitých lexikálních vrstev (spjatých s tradicí národní samostatnosti, duchovního života apod.) do aktivní slovní zásoby.

Tendence k n. bývá též nazývána tendencí k autochtonizaci n. tendencí k tvoření z domácích zdrojů. Pro potřeby odstínit v složité, mnohoaspektové tendenci k n. strukturní procesy, které probíhají na bázi národního jaz. jako reakce na přejímané prvky, modely, vzory, se užívá označení vyrovnávací procesy.

Nacionalizační tendence v č. se projevovaly v období národního obrození (srov. řešení vztahu jaz. domácí – jaz. cizí u J. Jungmanna), v 50. a násl. letech 19. stol. při ustalování č. odborného názvosloví (např. právní terminologie, tělovýchovná terminologie), v puristické vlně 70.–90. let 19. stol.; ve 20. stol. mají nacionalizační tendence charakter dílčí, objevují se např. ve sportovním názvosloví (přijímají se některé názvy za názvy pův.angl.: za ofsajd – postavení mimo hru, za penalta – pokutový kop).

Rozšiřující
Literatura
  • Avramova, C. Internacionalizace a autochtonizace u nových příslušenských názvů (nomina pertinentia) v bulharštině a češtině. In Tichá, Z. & A. Rangelova (eds.), Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Sborník příspěvků z konference. Praha, 16.–18. června 2003, 2003, 84–93.
  • Buzássyová, K. Slovenčina jako stredoeurópsky jazyk (Na okraj protikladu domáce/cudzie). In Ondrejovič, S. (ed.), Slovenčina na konci 20. storočia, jej normy i perspektívy, Sociolinguistica Slovaca 3, 1997, 69–78.
  • Buzássyová, K. & K. Waszakova. Tendencia k internacionalizácii (s ohľadom na funkčnú diferenciáciu internacionalizácie v rozličných sférách komunikácie). In Ohnheiser, I. (ed.), Słowotwórstwo/Nominacja. Komparacja współczesnych języków słowiańskich 1, 2003a, 49–58.
  • Buzássyová, K. Tendencia k nacionalizácii v českom a slovenskom tvorení slov. In Ohnheiser, I. (ed.), Słowotwórstwo/Nominacja. Komparacja współczesnych języków słowiańskich 1, 2003b, 152–159.
  • Gutschmidt, K. Obščije tendencii i specifičeskije formy ich realizacii v sovremennych slavjanskich jazykach. 49, 1998, 15–26.
  • Havránek, B. Teorie spisovného jazyka. 52, 1969, 65–77.
  • Horecký, J. & K. Buzássyová ad. Dynamika slovnej zásoby súčasnej slovenčiny, 1989.
  • Jedlička, A. K charakteristice slovní zásoby současné spisovné češtiny. AUC-SlavPrag 7, 1965, 13–27.
  • Jedlička, A. Spisovný jazyk v současné komunikaci, 1974.
  • Jedlička, A. Jazyková kultura. In Kubík, M. (ed.), Jazykověda a příprava učitelů jazyků 1, 1980, 167–192.
  • Jelínek, M. Purismus. In Pleskalová, J. & M. Krčmová ad. (eds.), Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky, 2007, 540–572.
  • Martincová, O. Internacionalizace a vyrovnávací tendence. In Tichá, Z. & A. Rangelova (eds.), Internacionalizmy v nové slovní zásobě. Sborník příspěvků z konference. Praha, 16.–18. června 2003, 2003, 17–22.
  • Ohnheiser, I. Tendencija nacionalizacii. In Ohnheiser, I. (ed.), Słowotwórstwo/Nominacja. Komparacja współczesnych języków słowiańskich 1, 2003, 135.
  • Waszakowa, K. Przejawy tendencji do internacionalizacji w systemach słowotwórczych języków zachodniosłowiańskich. In Ohnheiser, I. (ed.), Słowotwórstwo/Nominacja. Komparacja współczesnych języków słowiańskich 1, 2003, 78–102.
Citace
Olga Martincová (2017): NACIONALIZACE JAZYKA. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/NACIONALIZACE JAZYKA (poslední přístup: 21. 11. 2024)

Další pojmy:

kontaktová lingvistika

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka