Hypotéza modulární organizace gramatiky předpokládající, že systém slov a systém frází nejsou rozdílné. Základní idea, kterou se nelexikalismus odlišuje od ↗lexikalismu, je ta, že fráze jsou tvořeny přímo z morfémů, bez mezistupně, kterému se říká slovo, a že tedy jediné místo pro generování slov i vět je syntax. Slovník má, zjednodušeně řečeno, status „zásobníku“ morfémů (asociovaných s gramatickými rysy, s encyklopedickými znalostmi). Tato idea je spojena s úplným začátkem generativní gramatiky. Základní myšlenka, že fráze jsou tvořeny přímo z morfémů, bez mezistupně, kterému se říká slovo, nutně vede nelexikalismus k diametrálně odlišné architektuře gramatiky, než má k dispozici lexikalismus. Jedním z jejich důsledků je status lexikálních kategorií. V lexikalismu jsou lexikální kategorie otevřené třídy slovníku, definované typicky rysy jako N, V, A, přičemž všechny prvky dané třídy mají společné chování v syntaxi. V nelexikalismu jsou naproti tomu lexikální kategorie výsledkem syntaktických operací aplikovaných na akategoriální kořeny, které nemají podle většinového názoru ani žádné jiné rysy. Existují nicméně empirické důvody předpokládat, že kořeny (√) jsou sice lexikálně akategoriální, ale nejsou „prázdné“, nýbrž jsou opatřeny rysy, jako jsou [událost], [objekt], [vlastnost], event. dalšími. Z kořenu √mlad, který je nositelem rysu [vlastnost], je proto „nejkratší cesta“ k derivaci A, nepotřebující derivační materiál s fonetickou realizací: mlad(‑ý), a „delší cesta“ k derivaci V mlád‑n(o)u(‑t) i k derivaci N mlád‑í(‑Ø). Stejně tak: „kratší cesta“ √stůl [objekt] > _Nstůl(‑Ø) a „delší cesta“ _Vstol‑ova(‑t), _Astol‑n(‑í). Kořeny s rysem [událost] se chovají jinak, protože pro V potřebují získat další rysy události, tj. tematický sufix; srov. √pích [událost] > [událost + momentánnost] _Vpích‑n(o)u(‑t) / [událost + průběhovost] _Vpích‑a(‑t). Expresivní příklad poskytuje i prefixace: √bled je nositelem rysu [vlastnost], je proto „nejkratší cesta“ k derivaci A bled(‑ý); aby mohl být připojen prefix s významem měrovým, je třeba více struktury, totiž strukturu verbální, srov. *po‑bled(‑ý) × po‑bled‑Ø‑l(‑ý); pěkně je to vidět na kontrastu *pře‑zralý × pře‑zrálý.

V současné generativní gramatice je prominentním modelem n.h. ↗distribuovaná morfologie.