NEPŘESNÁ ANAFORA
Druh ↗anafory, kdy anaforický výraz odkazuje k významu, který v ↗antecedentu není explicitně vyjádřen ↗koreferentním výrazem, ale který z významu výpovědi nebo jejích částí vyplývá, resp. k potenciálnímu koreferentu v textu nepřítomnému, který si však komunikant může z významu výpovědi vyvodit (a doplnit):
(1) | Byl bych ujel z Prahy a ve Venezuele bych se oženil. A ona by mně tenkrát utekla do džungle s lovcem rajek nebo majitelem cirkusu. (SYN) |
Význam výpovědí Byl bych ujel z Prahy a ve Venezuele bych se oženil implikuje explicitně nevyjádřený koreferent, k němuž může odkazovat zájmeno ona, např.: Oženil bych se [s nějakou hezkou ženou]. A ona by mně tenkrát utekla…
Podle ✍Uhlířové (2004), ✍Uhlířové (2011) a ✍Nědolužko(vé) (2011) mohou být vztahem, který lze hodnotit jako n.a., spojena pojmenování v antecedentu a odkazovací výraz v postcedentu, která spolu souvisejí pouze na základě tzv. ↗asociační anafory (✍Nědolužko(vá), 2011:151) a jejichž referenty jsou např. činnost a její výsledek, činnost a její původce apod. Za anaforický však považujeme vztah výrazů spojených takovými významovými vztahy pouze tehdy, může-li si adresát na základě kontextu, komunikační zkušenosti a asociace vyvodit a doplnit do antecedentu pojmenování, které má skutečně stejný referent jako odkazovací výraz v postcedentu (srov. Daneš ve ✍VT, 1985, též ✍Uhlířová, 2004; ✍Uhlířová, 2011; ✍Nedolužko(vá), 2011), a je-li záměrem mluvčího anaforický vztah skutečně vyjádřit, srov.: Oženil bych se [s nějakou hezkou ženou – významem textu implikované, ale nevyslovené pojmenování, jehož referent je totožný s referentem zájmena ona]. A ona by mně tenkrát utekla do džungle s lovcem rajek nebo majitelem cirkusu. Podobně u textu Rozlil benzin po podlaze banky a zapálil ho. Právě díky tomu ohni ho dopadli. (SYN) předpokládáme, že v antecedentu může být doplněno např. vyjádření (vznikl) oheň / (rozhořel se) oheň s pojmenováním, které má stejný referent jako anaforikum tomu ohni. Na rozdíl od ↗anafory nepravé je tedy nepřesnou anaforou vyjádřen (i když ne zcela přesně a explicitně) skutečný anaforický vztah.
Typickými prostředky n.a. bývají pojmenování téhož předmětu řeči výrazy slovotvorně příbuznými, srov. proměna – změna: Jste tedy svědkem proměny tváře města. Co ve vás ty změny vyvolávají? (SYN); často i různé slovnědruhové platnosti, např. měnit – proměny: Kostýmy se v průběhu představení mění a mění se i scenérie; ale všechny ty proměny jsou zaměřeny k situacím a k celkovému smyslu hry. (SYN); nebo pojmenování odvozená od slov synonymních, srov. dvojice usilovat a snaha: I když to občas vypadá tak, jako by se usiloval ochránit a pojistit proti této zranitelnosti, všechny tyto snahy jsou klamné. (SYN).
Vztah n.a. může být např. mezi pojmenováními vyjadřujícími vztahy mezi již zmíněnými druhy referentů: (a) činnost a její výsledek: A nyní po tom všem ho ztratila v nesmyslné bitvě zbytečné války. Marnost toho všeho byla nejtrpčí součástí té ztráty. (SYN); (b) místo činnosti a samotná činnost: Telefonní ústředny se staly téměř hned od začátku pracovištěm žen. Zkušenosti s muži totiž v tomto zaměstnání byly ty nejhorší. (SYN); (c) činnost a její nositel: Z té doby jsem si teprve později zpětně uvědomovala všechny lži, které nás učili v dějepisu a občanské nauce. Ti učitelé už jsou v důchodu. (SYN).
Jiný typ n.a. představuje pouze částečná referenční totožnost anaforického výrazu a vyjádření v antecedentu, k němuž odkazuje (✍VT, 1985; ✍Uhlířová, 2004; ✍Uhlířová, 2011): U dveří domků postávaly hloučky lidí. Některé ženy na sobě měly ještě noční košile, jen si přes ně přehodily kabát. (SYN; pojmenováním některé ženy se rozumí ‘některé ženy z těchto hloučků lidí’); Návštěvnost opět trhala rekordy. Prostory Šelepky prý musely několikrát pojmout i čtyři stovky diváků, tedy dvojnásobek své kapacity. „Ty děti za mnou chodily a říkaly: vy jste diskžokej, který mluví, to my neznáme!“ (SYN; pojmenováním ty děti se rozumí ‘ty děti, které byly mezi těmi stovkami diváků’).
Vztah n.a. vyplývající z významového vztahu anaforického výrazu a obsahu antecedentu se liší od nepřesného odkazování, kdy u anaforického výrazu není jednoznačné, ke kterému pojmenování v antecedentu odkazuje, např.: Druhá strategie bude postavená na konkurování prostřednictvím vysoké úrovně dodavatelských služeb při optimálních logistických nákladech. Tu budou sledovat podniky usilující o lukrativní zákazníky, resp. o vedoucí pozici na trhu. (SYN; není jednoznačné, zda anaforické zájmeno tu odkazuje k jmenné skupině druhá strategie, n. vysoká úroveň). Viz také ↗asociační anafora, ↗nepravá anafora.
- Berger, T. Das System der tschechischen Demonstrativpronomina. Textgrammatische und stilspezifische Gebrauchsbedingungen, 1993 (http://homepages.uni-tuebingen.de/).
- Hošnová, E. Studie k vývoji novočeské syntaxe, 2005.
- Halliday, M. K. A. & R. Hasan. Cohesion in English, 1976.
- Nědolužko, A. Rozšířená textová koreference a asociační anafora. Koncepce anotace českých dat v Pražském závislostním korpusu, 2011.
- Nedoluzhko, A. Koreferenční vztahy v textu. In Uličný, O. (ed.) Kapitoly ze syntaktologie češtiny. Studie k moderní mluvnici češtiny 7, 2013, 127–149.
- Štícha, F. K deikticko-anaforickým funkcím lexému ten. SaS 60, 1999, 123–135.
- Uhlířová, L. Textová koreference – empirické ohlédnutí po třech jevech (spíše) periferních. In KČG, 2011, 1001–1010.
- Uhlířová, L. O „nepřesné“ anafoře. In Karlík, P. (ed.), Korpus jako zdroj dat o češtině, 2004, 145–154.
- VT, 1985.
- Vychodilová, Z. Výrazové prostředky textové soudržnosti v češtině v porovnání s ruštinou, 2008.
- Zimová, L. Způsoby vyjadřování větných členů v textu. Konkurence pronominalizace a elize, 1994.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/NEPŘESNÁ ANAFORA (poslední přístup: 21. 11. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka