Interpretace dvojice větných členů jako ↗skladební dvojice, ač tato interpretace není zamýšlena. Vzniká v důsledku nevhodného ↗slovosledu: Větný člen je umístěn tak, že ho lze spojovat s jiným větným členem, než ke kterému skladebně patří (což má vliv na nechtěnou interpretaci věty):

Z formulace věty Před zahájením zasedání si kolega pročítal na poslední chvíli sepsaný diskusní příspěvek nepoznáme, zda byl příspěvek sepsán na poslední chvíli, anebo si ho kolega jen na poslední chvíli pročítal. N.s.d. bývá zdrojem jazykové komiky: Všechny děti se bojí psa našeho souseda, který na ně štěká (✍NS, 1969); Nádherná miss se slzami v očích objímala svého přítele ve velmi krátké mini; Do aleje se po opravě vrátila socha patronky města, která měla trhlinu; Skladatel napsal desítky kabaretních kupletů a šansonů pro herečky, které už zestárly a jsou zapomenuty. Též ↗skladební dvojice.

N.s.d. vznikají taky v ↗neprojektivních konstrukcích s ↗přemosťovacím slovesem: Kde jsi myslel, že Eva porodila? je věta dvojznačná: v jednom významu se slovo kde vztahuje k slovesu myslel, v druhém významu se slovo kde, ač stojí taky u slova myslel, vztahuje k slovesu porodila. Když má mluvčí na mysli první význam a adresát interpretuje větu ve druhém významu, dochází k nedorozumění, které je zaviněno tím, že adresát vytvořil n.s.d.