POJMENOVÁNÍ  (nominace)

Základní

Přiřazení jazykové formy k určitému obsahu (též pojmenovací akt) i rezultát tohoto procesu (též pojmenovací jednotka). Pojmenovací akt je vždy záležitostí konkrétní promluvy, pojmenovací jednotka však nemusí být v daném okamžiku vytvářena, většinou je pouze vybírána z existujících lexémů (tj. z jaz. systému) a aktualizována. Aktualizaci umožňuje pružnost lexikálního významu. Hotovými pojmenovacími jednotkami jsou slova (hruška) a ustálené kolokace včetně frazémů (mikrovlnná trouba, růžová nálada). Jako p. však mohou (na základě součtu významů) aktuálně fungovat i neustálené popisné kombinace slov (kniha s pevnými deskami; kniha, která má pevné desky).

Pojem p. je tradičně spojován (výhradně n. přednostně) s tzv. pojmenovacími slovními druhy, nositeli pojmového významu, tj. se substativy, adjektivy, verby a adverbii. V širším smyslu však lze pojmenovací funkci přiznat všem slovním druhům, tedy i synsémantikům (p. relací a modifikací).

Nová p. vznikají z potřeby označit poznané jevy a vztahy vnějšího i vnitřního světa člověka, důvody však mohou být i jiné, např. jaz. móda, tlak jaz. systému apod. K základním pojmenovacím postupům patří: ↗tvoření slov a ustálených slovních spojení, ↗sémantické tvoření, ↗přejímání a ↗kalkování. Podle míry prediktability významu ve vztahu k formě se v návaznosti na Mathesia rozlišují pojmenování popisnáznačková (viz ↗motivace). Pojmenovacím procesem se zabývá ↗onomaziologie.

Je třeba upozornit, že za prostředky pojmenovacího aktu (viz mathesiovskou dichotomii: akt pojmenovací, akt usouvztažňovací) lze považovat nejen jednotky lexikonu, ale též některé morfologické gramatické kategorie. Ty se totiž mohou podílet jak na aktu pojmenovacím, tak usouvztažňovacím: např. ve větě Černý pes honí bílé kočky je číslo u substantiv kategorií aktu pojmenovacího, zatímco u adjektiv kategorií aktu usouvztažňovacího, konkrétně kategorií syntakticky závisle proměnnou (srov. rozpracování mathesiovského pojetí problematiky pojmenování a usouvztažnění u ✍Daneše, 1991; též ✍Panevová, 2010).

Rozšiřující
Literatura
  • Čermák, F. Lexikon a sémantika, 2010.
  • Člex, 1985.
  • Daneš, F. Mathesiova koncepce funkční gramatiky v kontextu dnešní jazykovědy. SaS 52, 1991, 161–174.
  • Mathesius, V. Jazyk, kultura a slovesnost, 1982.
  • Panevová, J. Kategorie pojmenovávací a usouvztažňovací (Jak František Daneš rozvíjí Viléma Mathesia). In Čmejrková, S. & J. Hoffmannová ad. (eds.), Užívání a prožívání jazyka, 2010, 21–26.
  • Viz též Onomaziologie.
Citace
Zdeňka Hladká (2017): POJMENOVÁNÍ. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/POJMENOVÁNÍ (poslední přístup: 23. 11. 2024)

Další pojmy:

lexikologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka