DIALEKT  (nářečí)

Základní

1. Strukturní ↗varieta (útvar) jaz. ve vztahu k jiné varietě. Dílčí jaz. útvar ve vztahu k celku. Komplexní kategorie lingvistická, sociologická a historická (✍Chloupek, 1971; ✍Chloupek, 1986).

2. Většinou označení pro tradiční teritoriální (lokální) d.: územně (geograficky) vymezený útvar národního jaz., který je určen vztahem k jiným teritoriálním útvarům a k jaz. národnímu. Spolu se spis.jaz. tvoří d. krajní póly na stratifikační ose jaz. Ve vztahu ke svému protipólu, tj. ke spis.jaz., je d. definován jako útvar se svébytnou strukturou a jednolitou tuhou normou, omezený na mluvenou neveřejnou (soukromou) spontánní komunikaci. Existence dublet (triplet atd.) v nář. gramatickém systému svědčí o rozrušování d. a formování ↗interdialektu, jenž se utváří pod vlivem prestižního jaz. útvaru. D. bývá některými autory chápán jako útvar bez potřeby stylistického rozvrstvení (např. ✍Chloupek, 1971), které je vlastní spis.jaz.; d. je nicméně úkonnější v sémantických okruzích vztahujících se k běžnému životu (na rozdíl od spis.jaz. bohatě rozvinutá slovní zásoba v okruhu výraziva označujícího pohyb n. konkrétní smyslové vjemy, popř. vyjadřujícího emocionalitu). D. jsou obrazem vývoje národního jaz. S vývojem jaz. společenství a se změnou společenských a ekonomických podmínek pozvolna zanikají mnohá jejich úzce lokální specifika a formují se (nestrukturní) ↗interdialekty, v nichž se odrážejí i vývojové tendence, které mohou ovlivňovat konstituování ↗normy. Některé d. uchovávají mnohdy ještě dnes stav velmi starobylý, a to nejen archaické d. (srov. např. některé starobylé rysy v jmenné deklinaci jzč. nář.). Pro další data viz kapitoly Územní rozrůznění češtinyBěžná mluva v regionech✍Danešovi (1997:159–257).

3. Historicko-genealogické označení pro jednotlivé ↗jaz. rodiny odštěpující se ze společného základu, např. ie. (d. slovanské, d. germánské atd.).

4. Sociální (též vrstvový) d.; viz ↗slang.

5. V ↗TGG se d. chápe jako jaz. varieta, která je výsledkem parametrizace univerzálních jaz. principů a není ovlivněna působením společenských institucí (médií, školy aj.) ani kontaktem s jiným jaz. okolím; žádný d. českého jaz. nebyl z tohoto hlediska zpracován; srov. např. popis bavorštiny (✍Weiss, 1998). Viz též ↗nářeční hranice, ↗interdialekt, ↗přechodové nářečí, ↗jádro nářečí, ↗enklávy českého jazyka, ↗nářeční skupina.

Rozšiřující
Literatura
Citace
Stanislava Kloferová (2017): DIALEKT. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/DIALEKT (poslední přístup: 21. 11. 2024)

Další pojmy:

dialektologie

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka