V č. onomastice zeměpisně vymezitelné území, na němž se v různé frekvenci vyskytuje určitý propriální, typově shodný jev; např. jihopolsko-severoslovensko-východomoravský areál ↗toponym Poruba, Porubka se značnou frekvenční hustotou. Prostorová registrace ↗vlastních jmen je podstatou ↗onomastického atlasu. Jména jsou ve svém areálu stejně nezaměnitelná jako objekty, které pojmenovávají. Tím se o.a. liší od nářečního. Prostřednictvím přímého spojení mapovaných proprií (↗vlastní jméno) s pojmenovávanými objekty vypovídají o.a. také o těchto objektech: např. areál toponym Poruba, Porubka je pouze tam, kde se mýtil les určitým způsobem.

Toponymický areál // toponymický prostor je vázán na geografickou fixaci objektů v krajině, antroponymický areál // antroponymický prostor (↗antroponymum) zase na sociální fixaci v rodinných, lokálních a podobných lidských vztazích a poměrech. Změnu o.a. může způsobit primárně změna fixace pojmenovávaných objektů, sekundárně pak plánovité tvoření nových proprií na novém teritoriu n. v nových sociálně kulturních vztazích. K rozdílu mezi areálem dialektů a areálem proprií viz ✍Šrámek (2002); viz také ↗onomastický atlas, ↗onomastikon.