Ruské ↗antroponymum odvozené z vlastního jména otce, které se užívá i v některých dalších slovanských jazycích. V bulharštině se nazývá „baščino ime“, v běloruštině jméno „po backu“, v ukrajinštině „po baťkovi“. Jde o specifický druh ↗patronymika, které tvoří v uvedených jaz. funkční člen trojčlenné antroponymické soustavy (viz ↗vícejmenná antroponymická soustava); např. r. Ivan Sergejevič Petrov, Aleksandra Vasiljevna Superanskaja. Ve spojení s pouhým (křestním) jménem se o. uplatňuje v běžné komunikaci (Igor Vladimirovič).

V současné době se v uvedených jaz. od závazného užívání jména po otci v komunikaci ustupuje a vývoj směřuje k pojmenování dvojčlennému, složenému ze jména + příjmení (např. namísto Ivan Sergejevič Petrov pouze Ivan Petrov); o ústupu jmen po otci vypovídá též koexistence trojčlenných a dvojčlenných jmen v bulharštině (Vladimir Georgiev, ale Jordan Nikolov Ivanov), běloruštině (Lev Michajlavič Šakun, ale Aleksandr Padlužny) a ukrajinštině (Chmelyns´kij Bohdan Ivanovyč, ale Andrij Ševčenko). Ovšem v osobních dokumentech (pas atd.) je trojčlenná struktura stále závazná.

Vzhledem k tomu, že o. není základní podobou jména, nýbrž odvozeninou ze jména otcova, nelze je – podle jazykového výkladu zákona o matrikách platného v ČR (301/2000 Sb.) – zapisovat do matrik občanům ČR, a to ani novorozencům, ani příslušníkům cizích národností získávajícím občanství ČR. Pokud chce např. otec ruské národnosti vyjádřit vztah k svému (křestnímu) jménu i v pojmenování syna, občana ČR, může je zapsat za synovo rodné jméno, ovšem v základním tvaru: otec Ivan Nikolajevič – syn Daniel Ivan.