Jsou to jména přechýlená. Podle ↗OTS vznikají ↗modifikací, a to jejím typem nazývaným přechylování (moce); je to změna rodu podle sexu: učitel > učitelka; viz ↗přechylování, jinde jsou zahrnuty pod ↗mutaci, viz ✍MSoČ 1 (2010).

Obvykle se tvoří ženské protějšky k mužským pojmenováním osob i zvířat. Produktivním sufixem je ‑k(‑a)/‑ovk(‑a) (vyzvědačka, Francouzka, Židovka). Resufixací jsou tvořena jména od subst. na ‑ec a ‑ník, a to sufixem ‑k(a) a ‑(n)ic(‑e) (vlasten‑ec > vlastenka, škol‑ník > škol‑nice). K sufixaci i resufixaci se užívá sufixu ‑yn(‑ě)/‑kyn(‑ě) (žákyně, soudkyně). Od adj. podob mask. se tvoří fem. ↗konverzí: hostinský > hostinská. Adj. podoby vznikají také použitím méně častého sufixu ‑ov(‑á): švagrová, mistrová. Sufixem ‑ov(‑á) n. konverzním přechodem k ženské deklinaci (pomocí koncovky ‑á) se tvoří ženská příjmení: Novák > Nováková, Suchý > Suchá. Přechylování jmen zvířat se děje převážně pomocí sufixu ‑ic(‑e), který může být použit i pro resufixaci: vlk > vlčice, samec > samice.

Do mužského rodu z ženského se ovšem přechyluje resufixací (kačena > kačer, liška > lišák) n. sufixací (myš > myšák, koza > kozel, srna > srnec).

Přechylování do středního rodu s sebou přináší kromě změny rodu především znak nedospělosti. Děje se tak převážně pomocí koncovky/sufixu ‑e/‑ě (ptáče, holoubě), okrajově ‑če v kombinaci s prefixem pod‑ (podsvinče).

↗Názvy mláďat bývají suplovány deminutivy: oslík, oslíček, oslátko. Ojediněle se přechylují do středního rodu pojmenování osob (cikáně, žídě/Žídě, Indiánče, horolezče, domorodče). Kromě příznaku nedospělosti jde o označení potomků bez rozlišení pohlaví (vnouče, od proprií Nováče), sufixem -če‑ se z číslovek tvoří pravidelně názvy potomků z vícečetných početí (dvojče, trojče, čtyřče, vícerče). Příznak nedospělosti je přítomen i u názvů dětských kolektivů (Dismančata, Tyršata, Brabenčata, Prážata; viz též aktualizace typu Putiňata), a bývá rozšiřován i na modifikaci v rámci jinak pojaté hierarchie (viz synchronně neutvořené substantivum páže a aktualizace typu tutorče z angl. tutor i depreciativní užití neuter uvedeného typu pro pojmenování dospělých osob). Viz též ↗přechylování.

Viz též ↗generické maskulinum.