První počítačový korpus češtiny komplexně syntakticky anotovaný na základě závislostní gramatiky. Byl vytvořen v letech 1995–2013 (ve verzích 1.0, 2.0, 2.5, 3.0). Jeho celkové schéma bylo popsáno v ✍Hajič (1998), ✍Hajič ad. (2014). Obsahuje anotaci textů vybraných z ↗ČNK (žánrově jde o texty žurnalistické, ekonomické zprávy, texty z oboru počítačových technologií a vědecko‑populární články) na třech úrovních popisu (morfologické, analytické), odpovídající zhruba povrchové syntaxi (AR), a tektogramatické rovině (TR); viz ↗tektogramatika. Ve verzi 3.0 je anotováno na všech 3 úrovních 3165 dokumentů obsahujících 49 431 vět s 833 tisíci uzly (výskytů autosémantických slov). Rozsah morfologicky anotovaných textů je větší – obsahuje téměř 2 miliony slovních výskytů, z nich bylo na analytické rovině anotováno 1,5 milionu slovních tvarů (✍Hajič ad., 2006; ✍Bejček & Panevová ad., 2012; ✍Bejček & Hajič ad., 2013).

Výsledkem tektogramatické anotace jsou závislostní stromy vstupních vět s uzly ohodnocenými lemmaty, funktory (typy sémantických vztahů), subfunktory, morfologickými gramatémy a symboly pro postavení v hloubkovém slovosledu. Na základě anotovaných dat byl vytvořen valenční slovník PDT‑Vallex (✍Urešová, 2011).

Korpus PDT je koncepčně založen na přístupu ↗FGP. Tento přístup je dodržován v anotacích na TR, anotování analytické roviny bylo omezeno několika koncepčními zjednodušeními souvisejícími s technickými možnostmi v první etapě anotování: Na AR má každý výskyt povrchové jednotky (včetně předložek, spojek, interpunkčních znaků apod.) v závislostním stromě samostatný uzel; repertoár syntaktických funkcí je omezen na subjekt (Sb), predikát (Pred), objekt (Obj), příslovečné určení (Adv), atribut (Atr), predikát nominální (Pnom), doplněk (Atv, AtvV) a na několik dalších víceméně technických hodnot. Na druhé straně žádný na povrchu nepřítomný element se na AR nedoplňuje. Koordinace, apozice a parenteze vyžadují speciální ošetření jak na AR, tak na TR.

Lingvistické problémy, otázky mezianotátorské shody a výsledky vytěžené z anotovaných dat jsou uveřejněny v řadě studií (např. ✍Böhmová & Hajič ad., 1999; ✍Böhmová & Hajič ad., 2003; ✍Razímová & Žabokrtský, 2006; ✍Hajičová & Pajas ad., 2002; ✍Zikánová, 2008).

Anotovaný korpus slouží jako vhodná materiálová základna pro lingvistické studie, v které může uživatel na rozdíl od subkorpusů ↗ČNK (SYN2000, SYN2005 atd.) využívat dat syntakticky strukturovaných a manuálně lingvisticky vyhodnocených (✍MSoČ 2, 2014).

Anotovaný korpus se též využívá pro různé úlohy při automatickém zpracování jazyka s použitím statistických metod a strojového učení, např. pro strojový překlad (pro tyto účely jsou anotovaná data dělena na trénovací a testovací).

Na základě PDT je vytvářena jeho další verze PDiT (Prague Discourse Treebank), obohacená o zachycení jemně klasifikovaných typů textové koreference a další druhy diskurzních vztahů (např. o zachycení textových konektorů). Do rodiny pražských závislostních korpusů patří také dokončený česko-anglický korpus (PCEDT 2.0) a korpus mluveného jazyka (PDTSC, zatím ve verzi 1.0). Všechny jsou založeny na stejné koncepci, v každém z nich bylo nutno přijmout některá omezení (✍Mikulová, 2013). Všechny zmiňované korpusy byly vytvořeny v Ústavu formální a aplikované lingvistiky na MFF UK.

Níže zobrazená stromová struktura zachycuje (co do údajů u jednotlivých uzlů trochu zjednodušenou) anotaci věty Některé kontury problému se však po oživení Havlovým projevem zdají být jasnější  na tektogramatické rovině.