PODMÍNKA FÁZOVÉ IMPENETRABILITY  (phase impenetrability condition, PIC)

Základní
Rozšiřující

Podmínka pozdního ↗minimalismu, která přináší podobné efekty jako ↗bariéryn. princip ↗subjacence. Tato podmínka se týká částí syntaktické derivace zvaných ↗fáze a limituje syntaktické operace, jako je např. ↗operace shody či posun syntaktických elementů. Existují dvě různé verze PIC: silnější (1a) navržená ✍Chomským (2000:108) a slabší (3) od ✍Chomského (2001:14):

(1)

a.

In phase α with head H, the domain of H is not accessible to operations outside α; only H and its edge are accessible to such operations

b.

Podle (1a) je doména (tj. komplement) fázové hlavy nepřístupná pro syntaktické operace mimo fázi. Pouze hlava fáze a hrana fáze jsou přístupné pro operace zvenčí. Pro (1b) to znamená, že komplement (tj. zakroužkovaná VP) verbální fázové hlavy v je nepřístupný pro operace zvenčí fáze vP, např. pro časovou hlavu T a vyšší elementy. Pouze fázová hlava v a DP1 na hraně fáze jsou přístupné pro takové operace. Syntaktické elementy nacházející se v komplementu fázové hlavy se však mohou vyhnout efektu PIC, pokud se posunou na hranu fáze. V případě dlouhého posunu se tedy daný syntaktický element posouvá vždy z hrany nižší fáze na hranu další fáze, takže tento posun má cyklický charakter. Pro operaci shody však taková úniková cesta neexistuje. Kvůli PIC je syntaktická struktura posílána na rozhraní LF a PF postupně po jednotlivých fázích, proto má fázový minimalistický model tu výhodu, že redukuje komputační náklady, které by vznikly, kdyby se celá struktura uchovávala až do konce syntaktické derivace.

PIC v (1a) je však příliš silná, protože lze najít věty, v nichž syntaktické elementy nacházející se mimo danou fázi vstupují do syntaktického vztahu s elementem ve fázovém komplementu. Protože v č. nominativní argument může zůstat in situ ve vP (✍Veselovská, 1995; ✍Biskup, 2011), tak se ve větách jako (2) časová hlava T shoduje s nominativním argumentem, který se nachází v komplementu verbální fázové hlavy v, tj. na místě DP2 v (1b):

(2)

[CP [TP Karlovi1 [T’ vadí2 ] [vP určitě [vP t1 [v v [VP t2 ta nová sousedka]]]]]]

Kvůli příkladům tohoto typu ✍Chomsky (2001:14) navrhl slabší verzi PIC (3), podle níž elementy mimo fázi mohou vstoupit do syntaktického vztahu s elementy ve fázovém komplementu. To je ale možné jen do té doby, než se s danou strukturou spojí další fázová hlava:

(3)

[In [ZP Z… [HP α [H YP]]], where H and Z are the heads of phases], the domain of H is not accessible to operations at ZP; only H and its edge are accessible to such operations.

Podle definice (3) se v (2) T (vadí) může shodovat s nominativním argumentem ta nová sousedka v komplementu fázové hlavy v, protože fázová hlava C v době této operace ještě není ve struktuře přítomná. Obecně tedy platí, že syntaktické operace mohou překročit maximálně jednu fázovou hranici.

Ale i slabší verze PIC (3) se zdá být příliš restriktivní. Lze najít příklady, v nichž syntaktické operace překračují více než jednu fázovou hranici. Např. některá data s principem A (↗teorie vázání) jsou problematická. U ✍Chomského (2007), ✍Chomského (2008) je princip A pojímán jako operace shody mezi hlavou T a anaforou. To přivodí problémy v případě vzdálených anafor jako v (4), kde se maticové T shoduje s anaforou sebe (a také se subjektem Jan):

(4)

[CP Jan1 T [vP přikázal Karlovi2 [CP [vP citovat [VP sebe1, 2]]]]]

Protože kontrolované infinitivy (viz ↗kontrola) jsou obvykle analyzované jako CP (tzn. fáze), v (4) se nacházejí tři fázové hranice mezi maticovým T a anaforou sebe: maticová vP, zapuštěná CP a zapuštěná vP.

Také některá data s principem C (viz ↗teorie vázání) představují problém pro slabší PIC (3). U ✍Chomského (2008) je princip C též pojímán jako vztah shody. Protože (5) je s danou koindexací negramatická, princip C je zde platný. To ovšem znamená, že operace shody mezi nevysloveným zájmenem (pro), které c‑ovládá koindexovaný referenční výraz Jan, a Jan jde přes tři fázové hranice: zapuštěnou CP2vP2 a v ní zapuštěnou CP1:

(5)

*[CP3 [vP3 pro1 neunesl, [CP2 že Karel [vP2 říkal, [CP1 že Jan1 [vP1 je nafoukaný]]]]]]

Otázky jsou standardně analyzovány pomocí shody mezi wh‑rysem na hlavě C a wh‑rysem na otázkovém slově, tj. kterou v (6a). Jakmile je C spojena se strukturou, je podle PIC v (3) komplement verbální fázové hlavy (kterou panenku) nepřístupný pro syntaktické operace (viz (6b)), což je v protikladu k tomu, že (6) je gramatická:

(6)

a. [CP C Mařenka [vP chce [VP kterou panenku]]]?

Příklady z jiných jaz. obsahující nelokální operaci shody se nacházejí např. v této literatuře: ✍Polinsky(ová) & Potsdam (2001), ✍Boeckx (2004), ✍Bhatt (2005), ✍Bošković (2007) aj. Pro výše zmíněné a jim podobné problémy lze najít různá řešení. To nejméně zajímavé je obecně popřít existenci fází a PIC v syntaktické derivaci. Další možnost je připustit existenci fází a PIC, ale popřít důležitost PIC pro operaci shody, viz např. ✍Bošković (2007). Podle tohoto přístupu PIC omezuje pouze posun syntaktických elementů – kvůli linearizačním požadavkům –, v důsledku čehož se posun děje postupně cyklicky, ale operace shody se může volně uplatňovat přes fázové hranice. Podobný efekt má analýza ✍Bobaljika (2008), který navrhl, že operace shody není záležitostí syntaxe, nýbrž postsyntaktického morfologického komponentu přítomného na PF. Protože PIC se uplatňuje jen v syntaktickém modulu, nemůže v tomto případě shodu omezovat.

Jiné analýzy připouštějí důležitost PIC jak pro posun, tak pro shodu, musí tedy vysvětlit problematická data s nelokální operací shody jiným způsobem. Tvrdí, že sonda a cíl (viz ↗operace shody) jsou sice odděleny fázovými hranicemi, ale vlastní operace shody probíhá v malých lokálních krocích, které neporušují PIC. Např. podle ✍Legate(ové) (2005) funguje verbální fázová hlava v jako zprostředkovatel shody; nejdříve se shoduje s cílovým objektem a poté se shoduje s nějakým strukturně vyšším elementem. Tímto způsobem shoda může postupovat neomezeně vysoko, až k nejvyšší sondě. Tomuto typu přístupů se částečně podobá analýza ✍Biskupa (2009), podle níž množinová informace vzniklá operací vnoření perkoluje celou derivací nahoru, takže informace o rysech cíle je vždy přítomná na sesterském uzlu sondy.

Další vlivné přístupy tvrdí, že sonda a cíl ve skutečnosti nejsou vzdálené tolik fázových hranic, jak se to v daných větách jeví, takže PIC není porušena (např. ✍Boeckx, 2004; ✍Bhatt, 2005). Takové přístupy analyzují zapuštěné věty v problematických souvětích např. jako pouhé VP – tj. chybí fázové hlavy v a C –, takže maticové sloveso se může shodovat s argumentem v zapuštěné větě, protože tato operace nepřekračuje žádné fázové hranice.

Literatura
  • Bhatt, R. Long Distance Agreement in Hindi-Urdu. NLLT 23, 2005, 757–807.
  • Biskup, P. Syntaktická operace spojení (merge). SaS 70, 2009, 276–286.
  • Biskup, P. Adverbials and the Phase Model, 2011.
  • Bobaljik, J. Where is Φ? Agreement as a Post-syntactic Phenomenon. In Harbour, D. & D. Adger ad. (eds.), Phi-Theory: Phi Features across Interfaces and Modules, 2008, 295–328.
  • Boeckx, C. Long-distance Agreement in Hindi: Some Theoretical Implications. Studia Linguistica 58, 2004, 23–36.
  • Bošković, Ž. On the Locality and Motivation of Move and Agree: An Even More Minimal Theory. LI 38, 2007, 589–644.
  • Chomsky, N. Minimalist Inquiries: The Framework. In Martin R. & D. Michaels ad. (eds.), Step by Step. Essays on Minimalist Syntax in Honor of Howard Lasnik, 2000, 89–155.
  • Chomsky, N. Derivation by Phase. In Kenstowicz, M. (ed.), Ken Hale: A Life in Language, 2001, 1–52.
  • Chomsky, N. Approaching UG from Below. In Sauerland U. & H. M. Gärtner (eds.), Interfaces + Recursion = Language?, 2007, 1–29.
  • Chomsky, N. On Phases. In Freidin R. & C. P. Otero ad. (eds.), Foundational Issues in Linguistic Theory. Essays in Honor of Jean-Roger Vergnaud, 2008, 133–166.
  • Legate, J. A. Phases and Cyclic Agreement. MIT Working Papers in Linguistics 49, 2005, 147–156.
  • Polinsky, M. & E. Potsdam. Long-distance Agreement and Topic in Tsez. NLLT 19, 2001, 583–646.
  • Veselovská, L. Phrasal Movement and X-Morphology: Word Order Parallels in Czech and English Nominal and Verbal Projections. PhD. diss., UP Olomouc, 1995.
Citace
Petr Biskup (2017): PODMÍNKA FÁZOVÉ IMPENETRABILITY. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/PODMÍNKA FÁZOVÉ IMPENETRABILITY (poslední přístup: 21. 11. 2024)

Další pojmy:

gramatika syntax

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka