Relativní poloha větné složky vlevo od složky jiné; např. ve větě Na kopci stojí gotický hrad je adj. gotický anteponováno před subst. hrad; adj. gotický předchází před tímto subst. bezprostředně, je vůči němu v kontaktní a.; VF (verbum finitum) stojí je anteponováno před NS (nominální skupinu) gotický hrad; mezi VF a subst. hrad stojí adj. gotický, a.VF vůči subst. hrad je distantní. Vedle a. se užívá taky termínu prepozice, který je ovšem dvojznačný; v druhém významu označuje podmnožinu slov kategorie ↗adpozicí a je synonymní s termínem ↗předložka.

Opakem a. je postpozice, tedy relativní poloha větné složky vpravo od složky jiné; např. v nominální skupině prohlídka hradu je subst. hrad postponováno za subst. prohlídka. Podobně v souvětí Řekl, že přijde za hodinu je věta hlavní anteponována (preponována) před větou vedlejší, naopak věta vedlejší je za větou hlavní postponována. Také termín postpozice je dvojznačný; v druhém významu označuje podmnožinu slov kategorie ↗adpozicí, které stojí za svým komplementem (č. je nemá): něm. des Vaters wegen; viz ↗předložka.

Viz též ↗slovosled, ↗interpozice, ↗cirkumpozice.