V ↗transformační generativní gramatice zobecněná transformace „přemísti něco“; v období teorie ↗G&B nahrazuje dřívější specifická transformační pravidla pro různé struktury, např. permutační pravidlo pro ↗pasivum, tvoření ↗tázacích vět a ↗relativních vět, n. ↗nadzvednutí (raising). Zobecněná transformace p.α. plyne z obecných pravidel a principů ↗univerzální gramatiky a z lexikálních vlastností daných ↗argumentů a konstrukcí, viz ✍Lasnik & Saito (1992), ✍Kayne (1994). Období ↗bariér užívá také ještě obecnější termín ovlivni α (affect α). Teorie ↗G&B motivuje posuň α / ovlivni α potřebou elementu α, tj. principem nenasytnosti (greed). ↗Minimalismus 20. stol. motivuje transformaci zásadně v oblasti cílové a namísto p.α. užívá termín atrahuj α (attract α). K minimalistické transformaci dochází ihned poté, co je do grafu vnořena jednotka ↗numerace, která na základě ↗subkategorizace v lexikonu obsahuje silný ↗rys. Minimalistická transformace typu atrahuj α je motivována ↗principem plné interpretace, tj. potřebou saturace (odstranění) silného rysu (feature checking), který do své domény „přitáhne“ vhodný saturující element. V pozdější době (viz ✍Starke, 2001; ✍Bošković, 2007) je posun považován za možný projev vztahu shody (agree), při kterém dochází k nastavení neinterpretovatelného rysu rysem interpretovatelným. V některých případech je přítomen také neurčitě definovaný „rys EPP“ (viz ↗EPP), a ten si vynucuje přesun níže položeného participanta shody (goal) do lokální domény druhého, výše položeného a c-komandujícího participanta shody (probe). Zůstává otevřeným tématem, nakolik jsou (některé) posuny záležitostí syntaxe a nakolik jde o jev ovlivněný foneticko-artikulačním rozhraním.