Uzavřená a nepočetná skupina ↗částic, jež zpravidla stojí na začátku věty a které spolukonstituují tzv. přací věty; v nich se pojí s kondicionálem a/nebo indikativem: Kéž by přišel / Kéž přijde; Ať se ti daří. V této funkci jsou synonymní s preferenčními predikátory: Chtěl bych / Přál bych si / Byl bych rád, aby bylo stále tak pěkně.

K základním p.č. v současné češtině se počítají: ať, kéž (Kéž bych tu zkoušku udělal / Kéž tu zkoušku udělám; Kéž bych tu zkoušku byl udělal), kdyby (Kdyby se tak matka uzdravila!; Kdyby se byla matka uzdravila!), (jen) aby (Jen aby ten vlak neměl zpoždění!). Periferní jsou zastaralé bodejť (Bodejť mu to došlo) a nechť/nechať (Nechť se mu uleví), zachované většinou ve ↗frazémech (Bodejť tě husa kopla; Nechť to čert vezme!) n. petrifikované v lidových rčeních, písních apod. (Bodaj by vás, vy mládenci, čerti vzali aj.).

Kromě staré částice ké(ž) (✍Svěrák, 1955) jsou ostatní uvedené výrazy historicky mladší, tj. vznikly ze spřežky slovesa a spojky: nechať z nechaj ať; bodejť z bóh (bůh) daj ať (srov. ✍Kopečný, 1973; ✍Kopečný & Šaur ad., 1980). Také výraz aby (Abych tu zkoušku udělal!) (a jeho funkční varianty jen aby, už aby) je původem spojka, která se vyskytuje v ↗osamostatnělé vedlejší větě: Přál bych si, abych už tu zkoušku udělal → Abych už tu zkoušku udělal! Jak s ohledem na původ výrazů ať, arch. nechť, aby, kdyby, tak zvl. s ohledem na prototypické sepětí těchto výrazů s preklauzální spojkovou pozicí (s možností vytčení v mluveném textu Tu zkoušku abych už konečně udělal! ~ Přál by si, tu zkoušku abych už konečně udělal!), ale i s ohledem na skutečnost, že obdobné vlastnosti i funkce mají zmíněné výrazy i v souvětí, je ✍Nekula (1996), ✍Nekula (1997) považuje za spojky.

P.č. spolu se slovesným modem a intonací vytvářejí natolik výrazné a konvencionalizované ↗komunikační výpovědní formy, že se pro ně ustálil název ↗přací výpověď (optativní, desiderativní). Jejich funkce jsou nicméně mnohotvárnější. Kladným přacím větám se spojkou kdyby, kondicionálem a částicemi tak (jen) // jen (tak) a kladným přacím větám se spojkou ať a indikativem s různými částicemi funkčně odpovídají negativní věty se spojkou aby, kondicionálem a částicí tak: Kdyby tak (jen) přišel! (přání, aby se realizoval obsah) // Ať už přijde! (přání, podle kontextu též výzva, aby se realizoval obsah), Aby tak nepřišel! (obava, že se obsah nebude realizovat). Viz také ↗částice.