Specifický druh ↗zjišťovacích otázek: když se mluvčí otázkou ptá, předjímá, víceméně předpokládá platnost toho, na co se ptá. P.o. mohou mít formu interogativní: Vy jste pan Novák?, často bývá obohacena ↗epistémickými částicemi, pak nemá ↗antikadenci: Vy jste zřejmě pan Novák?

Typicky se realizují tak, že obsah je formulován ve formě ↗oznamovací věty a tázací funkce je signalizována na přídatných výrazech (viz ↗členicí signál) typu ne, ano, co, které stojí na pravé periferii věty a nesou tázací intonaci (antikadenci): Vy jste pan Novák, ne // co? Kontaktové viďte a že (ano), že (ne) jsou však vyslovovány s ↗kadencí: Vy jste pan Novák, že (ano)? Většina přídatných výrazů je vlastně eliptického původu: Petr měl nehodu, není-liž pravda?; Viděla jste ho, když přišel, že je to tak?; Letos bude dobré víno, co říkáte? apod. Začíná se pro ně i v č. gramatologii (a taky v učebnicích angl.) užívat angl. názvu tag-questions a pro přídatné výrazy č. termín tázací dovětek. Ty se objevují i v rozkazovacích větách: Půjč mi tu kosu, jo?; Slib mi, že mě budeš milovat celý život, slíbíš? (někdy se jim říká tag imperatives, protože jsou to zčásti jiné „tagy“, než jsou tag-questions, srov. např. Zaplať, jo // *že? × Petr zaplatil, jo // že?).