RADIXOID

Základní

Morfém přechodného charakteru, blížící se svou povahou ke kořenným ↗morfémům (radixům): r. zachovávají věcný (lexikální) význam. Nejblíže k vlastním kořenným morfémům mají ty r., které koexistují se subst., např. auto‑ ʻautomobilʼ × autosubst., podobně kino‑, radio‑, video‑ aj. (srov. autodoprava, kinosál, radiostanice, videozáznam). Nevyhraněný ráz r. se mj. projevuje kolísáním při jejich určování a zařazování do morfematických tříd. Např. eko‑ (ekoporadenství), foto‑ (fotobuňka), bio‑ (biopotraviny) aj. bývají zařazovány mezi radixy, mezi r. i mezi ↗prefixoidy.

R. vystupují ve slovních útvarech strukturně blízkých kompozitům – jednak v přejímkách (jsou‑li v nich vyčlenitelné a po formální a významové stránce identifikovatelné), jednak ve slovech tvořených v č.

Do souboru r. bývají řazeny především prvky cizího původu, zpravidla internacionální povahy. Domácí prvky jako lži‑ (lžiprorok), polo‑ (polopravda), ‑měr (tlakoměr), ‑vod (plynovod) atp. se častěji interpretují buď jako slovní základy, n. jako ↗prefixoidy a ↗sufixoidy.

Rozšiřující
Literatura
  • Avramova, C. Slovoobrazuvatelni tendencii pri sâštestvitelnite imena v bâlgarskija i českija ezik v kraja na XX vek, 2003.
  • Furdík, J. Zmeny v jazykových podsystémoch (čiastkových normách). 3. Slovotvorné zmeny. In Bosák, J. (ed.), Najnowsze dzieje języków słowiańskich. Slovenský jazyk, 1998, 52–68.
  • Martincová, O. & N. Savický. Hybridní slova a některé obecné otázky neologie. SaS 48, 1987, 124–139.
  • 1, 1986.
  • Mitter, P. Vymezení některých prefixoidů a radixoidů v české lingvistické literatuře. JA 41, 2004, 31–36.
  • Mitter, P. Hybridní složeniny s prvním komponentem domácího původu v současné češtině, 2008.
Citace
Olga Martincová (2017): RADIXOID. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/RADIXOID (poslední přístup: 21. 11. 2024)

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny

Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020

Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka