V ↗OTS při segmentaci odvozeného slova ta jeho část, k níž se připojuje ↗slovotvorný formant. Reprezentuje význam výchozího, základového slova, např.: soud‑ce, výchozím, základovým slovem je soudit; analogicky skl‑árna: sklo, krás‑a: krásný, dřív‑í: dřevo, pa‑hor‑ek: hora, z‑běl‑at: bílý atd. Při ↗prefixaci (vele‑hora), ↗reflexivizaci (trápit se) a ↗kompozici (pravdě + podobný) může být s.z. celé základové slovo (základová slova); připojuje-li se ↗postfix (kterému‑si), pak je s.z. celý slovní tvar; jinak je s.z. ↗kořen. S.z. bývá nositelem ↗hláskových alternací, které jsou podmíněny stykem základu a formantu na tzv. morfémovém švu. Viz též ↗tvarotvorný základ, ↗tvarotvorný formant, ↗slovotvorný formant.