Poměrně mladá disciplína, která dosud nemá vyvinutou ucelenou teorii. Zkoumá vztah vlastního jména a různých stránek života společnosti, a proto se začala formovat především v antroponomastice, kde se tento vztah projevuje nejvýrazněji. Při socioonomastickém výzkumu se užívají metody kvalitativní i kvantitativní (především statistické výzkumy); viz ↗sociolingvistika. S. vychází z obecně uznávaného faktu, že volba vlastního jména je vždy společensky podmíněna. Pojmenovací podmínky jsou (či mohou být) odrazem nejen jazykových, ale také právních a sociálních, vzdělanostních, politických, ideových, ekonomických, kulturních, náboženských, národnostních i mezinárodních a jiných veřejných i soukromých a rodinných poměrů v dané společnosti, a to zejména při volbě ↗rodných jmen (např. pro vyznavače islámu je volba muslimského jména pro syna zpravidla obvyklá a rodinně závazná, i když je jeho matka občankou ČR). Vlastní jméno je jevem široce sociálním a v jeho volbě se paralelně promítají také rysy společenské prestižnosti.

1. V minulosti byl v č. zemích pro jednotlivé společenské třídy charakteristický repertoár určitých ↗antroponym; byla např. známa jména typická pro šlechtu, měšťanstvo, venkovský lid. Při volbě rodného jména se v současné č. společnosti stále uplatňují nejen rodinné tradice, a to zejména u jmen mužských, ale i vliv vzdělání, profese a zaměstnání, jakož i společenského postavení rodičů, jejich věk, místo, kde bydlí či odkud pocházejí, jejich národnost, ideové a náboženské přesvědčení, zájmy, záliby, vzor, názory přátel aj. Volbu jmen dále ovlivňuje jejich společenská obliba, vkus a móda, dění národní i mezinárodní; uplatňuje se při ní také rodičovský obdiv ke známým osobnostem ze života kulturního (např. zájem o jméno Aneta v ČR vzrostl po úspěchu zpěvačky A. Langerové), sportovního, méně politického, dále i popularita kladných filmových, televizních a literárních postav (volba jmen Esmeralda, Manuela podle televizních seriálů) aj. aspekty.

Sociální aspekty se projevují i v existenci paralelních subsystémů antroponym v různých sociálních skupinách a komunikačních sférách, tj. jedinec je jinak zapsán či oslovován ve sféře oficiální, polooficiální (v zaměstnání, ve škole, při sportu a v různých zájmových skupinách) a soukromé. Tyto subsystémy podmiňují vznik různých neoficiálních způsobů pojmenování, jakými jsou různé obměny rodných jmen a ↗příjmení (viz ↗hypokoristikum a také ↗přezdívky).

2. Společenská situace ovlivnila rovněž tvorbu ↗toponym, a to v závislosti na místu, době, tradicích, konvencích, majetkoprávních poměrech, společenském zřízení apod., které motivovaly volbu konkrétního jména. Uplatnily se přitom též vlivy politické, dynastické, administrativně‑právní, mezinárodní, náboženské i psychologické, a to nejen při volbě názvů osad (Dvůr Králové, Boží Dar), ale i hradů (Karlštejn), klášterů (Porta Coeli, tj. Brána nebes) a neobydlených objektů (↗pomístní jméno); nověji se uvedené vlivy výrazně uplatňují u názvů ulic a veřejných prostranství (Masarykovo nábřeží, Vítězné náměstí), viz též ↗urbanonymum, ↗honorifikační toponymum. Toponyma se v posledním desetiletí dostávají do pozornosti mezioborového výzkum antropologie, geografie a politologie. Jsou zkoumána jako téma diskurzu (↗kritická analýza diskurzu), prostředek vytváření prostoru, lokální, regionální a národní paměti n. identity, rovněž jako součást kulturního dědictví. Jejich socioonomastický výzkum představuje v současnosti metodologicky nejdynamičtější oblast toponomastiky (srov. ✍Jordan & Bergmann, 2009, ✍David, 2011, ✍Semian, 2012, ✍Krško, 2013; přehled literatury viz ✍David & Mácha, 2014:14–44).

3. Hospodářské, společenské aj. poměry ovlivňují i tvoření ↗chrématonym, zejména vlastních jmen různých výsledků lidské činnosti – ↗sérionyma, jakož i jmen rozmanitých firem a institucí (viz ↗obchodní jméno), srov. např. pojmenování piv po r. 1989, v nichž se uplatňují anglické výrazy (Nymburk Lager Beer, Ostravar Red, Staropramen Cool Lemon) a odkazy k místu původu, regionálním osobnostem, historii n. kultuře (Něžný barbar, Pepinova desítka, Reichenberger, Svijanský Kníže, Valdštejn; ✍Čechová, 2009, ✍Hajná, 2014).