Program, který se snaží v souvislém textu rozpoznávat stylistické chyby a upozorňovat na ně uživatele. Stylistické chyby jsou poměrně frekventované, v nekorigovaných textech je jich odhadem kolem 23 %. Nejčastěji spočívají v chybné volbě použitých výrazů n. konstrukcí vzhledem k danému komunikačnímu záměru. Jsou to chyby typu:

Typickou stylistickou chybou jsou i příliš dlouhé věty či souvětí čítající zhruba více než 25 slov, důsledkem je pak zpravidla jejich nízká srozumitelnost. Mezi stylistické chyby patří i nevhodné použití výrazů, které lze charakterizovat jako archaické či nespisovné, pokud jich autor neužívá se specifickým komunikačním záměrem, např. v žertu (Moje žena ráda jezdí na svém komoni) či v profesní hantýrce (Programátor si daunloudoval fajl z webu; Ve svém programu použil tree struktury) – zde jde o neústrojné míchání č. a angl., tzv. bastardizaci.

Je patrné, že automatické rozpoznávání stylistických chyb představuje ještě obtížnější úkol než rozpoznávání překlepů a gramatických chyb, protože na stylistické úrovni neplatí vždy jasně formulovatelná formální pravidla. Projevuje se to např. tam, kde hrají roli estetická, a tedy i subjektivní kritéria. Nicméně příkladem korektoru, který se pokouší rozpoznávat některé stylistické chyby pro č., je program Grammaticon firmy Lingea (viz Lit.), dlužno však říci, že s poměrně nízkou úspěšností projevující se vyšším počtem hlášení falešných chyb.

Viz též ↗pravopisný korektor, ↗gramatický korektor.